Dějiny literatury: Čína – dynastie Šang a západní Čou

bagua-1601156_640Čínské písmo sice není nejstarší používané, ale je písmem s nejdelší nepřerušenou tradicí. Jeho vývoj probíhal přibližně od roku 4800 do 1600 př. l. Nejranější formou jsou znaky na neolitické keramice, které ale za písmo ještě považované nejsou. Přes vznik piktogramů (ikony předmětů) a znaků pro abstraktní pojmy se vývoj dostal až k tzv. „vypůjčeným znakům“ – nový význam ikon naznačují klasifikátory. Vznik písma v Číně je vázaný na vznik raného státu, kde se stalo nástrojem jeho řízení.

Pokračuj ve čtení →

Líbilo se? Pomohlo? Sdílej!

Sumerské mýty

Mýtus v literárním smyslu je vyprávění se symbolickým nebo posvátným významem, v platonské tradici často mylně považované za hloupé výmysly. V antropologii a religionistice je to ale příběh, který má zvláštní společenskou funkci a poukazuje na významné společenské události.

Podle Bronislawa Malinowského mýtus obsahuje zkušenosti z boje o přežití – jak na úrovni jednotlivce, tak celých národů nebo celého lidstva. Předává tedy dědictví důležitých zkušeností a strategií a tím se podílí na vzniku kultury. Bývá spojený s rituálem, ve kterém se mýtus zpřítomňuje.

Pokračuj ve čtení →

Líbilo se? Pomohlo? Sdílej!

Dějiny literatury: starověký Sumer

První kapitola dějin literatury je napsaná v jazyce Sumerů, klínovým písmem na hliněných tabulkách. Nejznámější je tzv. Epos o Gilgamešovi, tedy ve skutečnosti a původně série eposů, pojednávající o legendárním panovníkovi Uruku.

Ale sumerská literatura zdaleka není jen Epos o Gilgamešovi. V tomto článku se dozvíte, kde a kdy sumerská literatura vznikla, jaké jsou nejstarší dochované texty a také v něm najdete přehledný soupis literárních žánrů, které se ve starém Sumeru rozvíjely. Samozřejmě nechybí ani konkrétní literární díla.

Pokračuj ve čtení →

Líbilo se? Pomohlo? Sdílej!