5 knih, které jsem letos nedočetla

old-books-436498_640Přiznávám se. Občas se mi to stane: knihu rozečtu, ale už nedočtu. Někdy je to tím, že ji musím vrátit dřív, než ji stihnu celou přečíst. Ale někdy ji prostě jen odložím. V posledním roce se mi to stávalo až moc často. Víc si vybírám a jen tak něco mě nechytne.

Velkou roli v tom hraje momentální nálada. A taky kniha, kterou jsem četla jako poslední. Když mě něco skutečně dostane, nastavím si tím laťku na další čtivo. A jen tak něco ji pak nepřeskočí. Stalo se mi to třeba poté, co jsem za noc shltala Vysvobození od Dickeyho, nebo poté, co mi Ondřej Netík osobně přečetl povídku Kelpie (mimochodem, zrovna vyšla ve sborníku Hry s příběhem), což pro mě byly naprosté WAU zážitky.

Pokračuj ve čtení →

Dánská dívka (2015)

Film Dánská dívka je natočený podle skutečných událostí, jak je ve svých pamětech sepsala jedna ze dvou hlavních představitelek, a do beletrizované podoby přepsal americký spisovatel David Ebershoff. Může být vnímán jako film o člověku, který se vymyká představám lidí i své době, o transsexulitě a touze stát se tím, kým se cítí být, nebo prostě „jen“ o odvaze a o síle lásky.

Děj je až kýčovitě přímočarý: Kodaň, Dánsko roku 1926. Mladý úspěšný malíř Einar Wegener (Eddie Redmayn) jednoho dne zjistí, že ho baví oblékat se do ženského prádla, a na povrch začne vystupovat jeho zasunuté vnitřní já. Ženské já jménem Lili. Co na to jeho manželka Gerda? Co na to jeho okolí? A kam to nakonec dovede jeho samotného?

Pokračuj ve čtení →

Johanna Sinisalo: Jádro Slunce

sinisalo_jadro-slunceJádro Slunce jsem našla na 174. místě v odeonské Světové knihovně, hned vedle mnohem známějších knih od Murakamiho, Cunninghama nebo McEwana. Možná mě zaujala větička z anotace o tom, že „…mladá žena Vanna není tím, čím se zdá být“. Kniha o totalitní společnosti, o (ženské) identitě a o závislosti na čili papričkách. Jde to vůbec spojit dohromady, aby to fungovalo? Johanně Sinisalo se to podařilo na výbornou!

Pokračuj ve čtení →

Michael Cunningham: Hodiny

cunningham_hodiny

Michael Cunningham je americký spisovatel, v současnosti velmi známý a obdivovaný. Za knihu Hodiny obdržel Pulitzerovu cenu (a nejen ji). Jde o literární poctu spisovatelce Virginii Woolfové a jejímu románu Paní Dallowayová. Objevují se zde podobné postavy, s podobnými jmény, jen v pozměněném rozložení (a je velmi zajímavé ty změny sledovat), řeší se tu podobné problémy. A stejně jako v Paní Dallowayové, i v Hodinách se autor snažil zobrazit jeden zdánlivě všední den v životě hlavní hrdinky. I když v případě románu Hodiny jsou hlavní hrdinky hned tři.

Pokračuj ve čtení →

Ashlee Vance: Elon Musk

Když jsem si přečetla na stránkách Jan Melvil Publishing ukázku z první kapitoly knihy Elon Musk – Tesla, SpaceX a hledání fantastické budoucnosti, okamžitě mě zaujala. No, vlastně mě zaujala ještě před tím, protože představovala průnik očekávané skvělé redaktorské práce, jakou tradičně odvádí kolektiv z nakladatelství Jan Melvil, a mé touhy přečíst si životopis nějaké skutečně zajímavé osobnosti.

Po přečtení oné ukázky jsem si už byla naprosto jistá, že jsem našla, co jsem hledala. Opravdu zajímavou osobnost, žádnou popovou hvězdu nebo amerického zbohatlíka, i když i tak může Elon Musk někdy působit. Trochu blázen, snílek, a trochu tvrdý pracant, workoholik s neuvěřitelnou vitalitou a chutí jít si za svou vizí. A tou vizí je…

Pokračuj ve čtení →