Bohové Mezopotámie

dingir

Sumerské představy o bozích, stvoření světa i kultury se později znovu a znovu opakují v dalších náboženstvích. Panteon bohů nebo božských párů v čele s bohem stvořitelem nebo nebeským bohem je vlastně sumerský vynález. Božské bytosti přinášející lidem kulturní a agrotechnické znalosti, vedoucí je do války nebo naopak trestající hřešící lidstvo potopou, to vše najdeme už ve staré Mezopotámii.
Představa božského panteonu je samozřejmě propojená se společenskou a politickou situací: ústřední místo v nich má bůh městského státu nebo hlavního města státu, a jeho moc je propojená s mocí místního krále, jeho velekněze.
Jací tedy byli bohové Mezopotámie?

Pokračuj ve čtení →

Mezopotámie: periodizace

Ningishzida01Chtěla bych vám vyprávět o tom, jak a kde vznikla psaná literatura. Ano, bylo to v Mezopotámii. Než vám ale povím něco bližšího o klínovém písmu, eposech a mýtech, sepíšu pro vás stručnou periodizaci dějin této oblasti. Sumerská literatura totiž často reagovala na aktuální události (Nářek nad zkázou Uru) nebo mluvila o skutečných vládcích a jejich činech (Enmerkar a pán z Aratty – tažení Enmenkara do Aratty v Íránu, Prokletí Akkadu – pád Akkadu jako trest za Narám-Sínovo vyplenění svatyně v Nippuru). I v mýtech se objevují, už méně zřetelně, skutečné události, jako např. přechod od sbírání divokého obilí k zemědělství (Zúrodnění Sumeru).

Pokračuj ve čtení →

Bohové starověkých Keltů

lord_of_wild_things_by_thatoddowl-d5b4y8n

Jak jsem slíbila v článku o náboženství Keltů, přináším pokračování čtení o tomto starobylém etniku. Tentokrát vám chci přiblížit bohy, které uctívali a kterým nabízeli svoje oběti. Jsou asi méně známí než bohové Germánů Thór a Ódin, ale jsou úplně stejně zajímaví. Keltští bohové mají blíž k zemi a přírodě, jsou původnější a syrovější. A jsou ambivalentní – nemají jasně vymezené pravomoce ani povahy, mohou být tedy zároveň válečníci i léčitelé. Podobně jako hinduistický Šiva mohou život dávat i brát…

Pokračuj ve čtení →

Náboženství starověkých Keltů

Starověcí Keltové. První etnikum na našem území, které známe jménem. Dodnes mají svoje obdivovatele, i já se mezi ně do jisté míry řadím.

Odkud přišli? Co nich víme? Jak vypadaly jejich svatyně? Skutečně vykonávali lidské oběti? Jak pohřbívali svoje mrtvé? Na tyto otázky se pokusím v článku stručně odpovědět (a na konci vám prozradím, jaká další keltská témata mám pro vás nachystaná).

Pokračuj ve čtení →

Waldhauser: Keltské Čechy


 

Průvodce po pozůstatcích keltských sídel, které se před námi více či méně nápadně vynořují v české krajině, sepsal PhDr. Jiří Waldhauser. Osobnost tohoto známého českého archeologa, odborníka právě na dobu laténskou, dává tušit, že tato kniha v záplavě mnoha pojednání, která patří do současné módní keltofilské vlny, vyniká snahou o pravdivost podávaných informací. Vše je podložené archeologickým průzkumem, ať už konkrétními nálezy nebo terénním mapováním.

Pokračuj ve čtení →