Bohové Mezopotámie

dingir

Sumerské představy o bozích, stvoření světa i kultury se později znovu a znovu opakují v dalších náboženstvích. Panteon bohů nebo božských párů v čele s bohem stvořitelem nebo nebeským bohem je vlastně sumerský vynález. Božské bytosti přinášející lidem kulturní a agrotechnické znalosti, vedoucí je do války nebo naopak trestající hřešící lidstvo potopou, to vše najdeme už ve staré Mezopotámii.
Představa božského panteonu je samozřejmě propojená se společenskou a politickou situací: ústřední místo v nich má bůh městského státu nebo hlavního města státu, a jeho moc je propojená s mocí místního krále, jeho velekněze.
Jací tedy byli bohové Mezopotámie?

Pokračuj ve čtení →

Mezopotámie: periodizace

Ningishzida01Chtěla bych vám vyprávět o tom, jak a kde vznikla psaná literatura. Ano, bylo to v Mezopotámii. Než vám ale povím něco bližšího o klínovém písmu, eposech a mýtech, sepíšu pro vás stručnou periodizaci dějin této oblasti. Sumerská literatura totiž často reagovala na aktuální události (Nářek nad zkázou Uru) nebo mluvila o skutečných vládcích a jejich činech (Enmerkar a pán z Aratty – tažení Enmenkara do Aratty v Íránu, Prokletí Akkadu – pád Akkadu jako trest za Narám-Sínovo vyplenění svatyně v Nippuru). I v mýtech se objevují, už méně zřetelně, skutečné události, jako např. přechod od sbírání divokého obilí k zemědělství (Zúrodnění Sumeru).

Pokračuj ve čtení →

Náboženství starověkých Keltů

Starověcí Keltové. První etnikum na našem území, které známe jménem. Dodnes mají svoje obdivovatele, i já se mezi ně do jisté míry řadím.

Odkud přišli? Co nich víme? Jak vypadaly jejich svatyně? Skutečně vykonávali lidské oběti? Jak pohřbívali svoje mrtvé? Na tyto otázky se pokusím v článku stručně odpovědět (a na konci vám prozradím, jaká další keltská témata mám pro vás nachystaná).

Pokračuj ve čtení →

O Gilgamešovi a historicitě mýtických postav

V tomto článku se podíváme na postavu sumerského krále Gilgameše. Byla to skutečný historická osobnost, nebo je to jen mýtus, součást eposu o Gilgamešovi? Kdy žil? Existovaly ostatní postavy, které jsou v eposu zmiňované?

Už v „seznamu bohů ze Šuruppaku“ z téhož století, kdy údajně žil (26. st. př. l.), byl Gilgameš uváděný jako bůh. Jeho matka Ninsun je chápaná jako bohyně už v nejstarších záznamech. Další panovníci se často odvolávali na to, že jsou potomci Gilgameše-boha. Šlo tedy o mýtického krále-zakladatele? Na Gilgameše jako božského ochránce sumerských měst a králů se odvolává zvl. panovník Ur-Nammu (vládl 2112 – 2095 př. l.) a jeho nástupce Šulgi (2094 – 2047 př. l.). V hepatoskopii (věštění z jater) byla věštba, která předpovídala zemi mocného krále, nazývaná „Gilgamešovo znamení“.

Pokračuj ve čtení →

Stvoření světa ve starých mýtech a náboženstvích

duchovní prameny života

Tato kniha z cyklu Duchovní prameny života, na které se podíleli nejvýznamnější čeští odborníci, by neměla chybět v základní výbavě každého, kdo se zabývá studiem starověkých náboženství. Přibližuje nám způsob myšlení archaického člověka, jeho mýty, jeho představy o posmrtném životě, postavení člověka v přírodě a společnosti atd.
Profesor Hruška v úvodu připomíná, že základní motivy mýtů různých národů jsou podobné: protiklad nebe a země, dobra a zla, sucha a deště; pocity strachu a úžasu, úvahy o mezních živoních situacích. Stanoví také pravidla, jak stará náboženství zkoumat.

Kniha je rozdělená na šest velkých kapitol podle geografické příbuznosti starých náboženství. Na začátku každé kapitoly nebo podkapitoly najdeme úvodní výklad o uvedeném náboženství a jeho literárních památkách a potom si můžeme přečíst krátké, komentované ukázky.

Pokračuj ve čtení →