Bohové Mezopotámie

dingir

Sumerské představy o bozích, stvoření světa i kultury se později znovu a znovu opakují v dalších náboženstvích. Panteon bohů nebo božských párů v čele s bohem stvořitelem nebo nebeským bohem je vlastně sumerský vynález. Božské bytosti přinášející lidem kulturní a agrotechnické znalosti, vedoucí je do války nebo naopak trestající hřešící lidstvo potopou, to vše najdeme už ve staré Mezopotámii.
Představa božského panteonu je samozřejmě propojená se společenskou a politickou situací: ústřední místo v nich má bůh městského státu nebo hlavního města státu, a jeho moc je propojená s mocí místního krále, jeho velekněze.
Jací tedy byli bohové Mezopotámie?

Pokračuj ve čtení →

Mezopotámie: periodizace

Ningishzida01Chtěla bych vám vyprávět o tom, jak a kde vznikla psaná literatura. Ano, bylo to v Mezopotámii. Než vám ale povím něco bližšího o klínovém písmu, eposech a mýtech, sepíšu pro vás stručnou periodizaci dějin této oblasti. Sumerská literatura totiž často reagovala na aktuální události (Nářek nad zkázou Uru) nebo mluvila o skutečných vládcích a jejich činech (Enmerkar a pán z Aratty – tažení Enmenkara do Aratty v Íránu, Prokletí Akkadu – pád Akkadu jako trest za Narám-Sínovo vyplenění svatyně v Nippuru). I v mýtech se objevují, už méně zřetelně, skutečné události, jako např. přechod od sbírání divokého obilí k zemědělství (Zúrodnění Sumeru).

Pokračuj ve čtení →

O Gilgamešovi a historicitě mýtických postav

V tomto článku se podíváme na postavu sumerského krále Gilgameše. Byla to skutečný historická osobnost, nebo je to jen mýtus, součást eposu o Gilgamešovi? Kdy žil? Existovaly ostatní postavy, které jsou v eposu zmiňované?

Už v „seznamu bohů ze Šuruppaku“ z téhož století, kdy údajně žil (26. st. př. l.), byl Gilgameš uváděný jako bůh. Jeho matka Ninsun je chápaná jako bohyně už v nejstarších záznamech. Další panovníci se často odvolávali na to, že jsou potomci Gilgameše-boha. Šlo tedy o mýtického krále-zakladatele? Na Gilgameše jako božského ochránce sumerských měst a králů se odvolává zvl. panovník Ur-Nammu (vládl 2112 – 2095 př. l.) a jeho nástupce Šulgi (2094 – 2047 př. l.). V hepatoskopii (věštění z jater) byla věštba, která předpovídala zemi mocného krále, nazývaná „Gilgamešovo znamení“.

Pokračuj ve čtení →