Archetypy podle C. G. Junga a literatura

512px-Anima_Animus_ShrineNauka o archetypech tvoří jádro Jungovy analytické psychologie. Pojem převzal ze starších, pozdně antických spisů. Archetypy můžeme popsat i slovy biologické vědy jako geneticky zakotvené, evolučně získané univerzální systémy; dispozice a potenciály prožívání a chování, formy představ. Jsou to kolektivní dějinné zkušenosti lidstva; obrazy určitých tendencí a sil přítomných v nás, vnitřních instinktivních struktur, které jsou nám vrozené, ale nejsou vědomé.

Pokračuj ve čtení →

Líbilo se? Pomohlo? Sdílej!

Církve a sekty: terminologie

Ivan Vicencio old books m

Starší generace religionistů se pokoušela jasně oddělit církve od sekt. V té době se náboženství chápalo v perspektivě západního křesťanství a mnoho vědců-religionistů se snažilo obhájit jedinečnost jejich vlastní víry. Samo slovo sekta (z latiny: secta) je teologický výraz pro něco, co je oddělené od „správné“ podoby náboženství, tedy církve, podobně jako hereze (z řečtiny: hairesis/αίρεσις).

Pokračuj ve čtení →

Líbilo se? Pomohlo? Sdílej!

Religionistika – věda o náboženství(ch)

Ivan Vicencio old books m

Religionistika je věda, která se zabývá studiem náboženství. S tím je spojeno spousta nejasností a problémů. Náboženství je přece něco, co s vědou nemá nic společného. Nebo ne? Můžeme zkoumat náboženství a zůstat na poli vědy? Jak vlastně věda „náboženství“ definuje a jaký k němu zvolila přístup?

Pokusím se odpovědět v článku, který vychází z mých zápisků z doby, kdy jsem religionistiku studovala.

Pokračuj ve čtení →

Líbilo se? Pomohlo? Sdílej!