Dějiny literatury: starověký Sumer

První kapitola dějin literatury je napsaná v jazyce Sumerů, klínovým písmem na hliněných tabulkách. Nejznámější je tzv. Epos o Gilgamešovi, tedy ve skutečnosti a původně série eposů, pojednávající o legendárním panovníkovi Uruku.

Ale sumerská literatura zdaleka není jen Epos o Gilgamešovi. V tomto článku se dozvíte, kde a kdy sumerská literatura vznikla, jaké jsou nejstarší dochované texty a také v něm najdete přehledný soupis literárních žánrů, které se ve starém Sumeru rozvíjely. Samozřejmě nechybí ani konkrétní literární díla.

Místo a čas, jazyk a písmo

Starověký Sumer je kulturní (nikoliv ještě státní) celek, který se nacházel v jižní Mezopotámii, v deltě řek Eufratu a Tigridu, na území dnešního Iráku. O Mezopotámii se často mluví jako o kolébce civilizace. A jako o prvním místě, na kterém lidé začali používat písmo a psát literaturu. To vše je pravda. Primitivní formu klínového písma začali Sumerové používat už kolem roku 3300 př. l., klasickou nejpozději od 29. století př. l., zatímco egyptské hieroglyfy pocházejí až z doby kolem roku 2900 př. l. a další písma jsou ještě mladší.

Nositeli této kultury byli Sumerové, etnikum neznámého původu, které do této oblasti přišlo někdy ve 4. tis. př. l. Sumerština je izolovaný jazyk, není tedy příbuzná s žádným jiným známým jazykem. Jako mluvený jazyk se používala od 4. do konce 3. tis. př. l. První rozkvět sumerského písemnictví nastal v 26.-24. st. př. l., další vrchol za vlády Gudey (2141-2122 př. l.). Až do 3. st. n. l. byla stále používaná jako jazyk učenců a básníků.

Nejstarší texty a nejstarší písně

Nejstarší zapsané a dochované texty pocházejí z počátku 3. tis. př. l. Jsou to většinou administrativní záznamy o hospodaření v chrámu v Uruku. I další staré nápisy a tabulky ze 3. tis. př. l. obsahují hospodářské záznamy a historické a právní texty, často soupisy věcí nebo královských dynastií (např. Seznam bohů ze Šuruppaku z 26. st. př. l.).

Literaturu jako takovou reprezentují hlavně mýty, eposy, písně, hymny a nářky. Původně existovala pouze v ústním/ narativním podání (pěvci = narú), k písemnému fixování literatury dochází  od konce vlády 3. urské dynastie (kolem roku 2000 př. l.), kdy hrozil rozpad sumerské kultury. Dochované záznamy sumerských mýtů pocházejí většinou až z doby starobabylonské (cca 2000-1500 př. l.).

Ojediněle se nacházejí i texty ze skutečného pravěku, tedy z 25. století př. l. (srovnej – v té době se na našem území lidé kultury nálevkových pohárů učili tavit měď, nástroje ale používali stále kamenné a po hlavách se mlátili primitivními sekeromlaty). Nejstarší mytologický text se dochoval na tzv. „nippurském archaickém cylindru“. Šlo o mýtus Enki a Ninchursag.

 Literární žánry starého Sumeru

Následující přehled literárních žánrů starosumerské literatury vychází z přehledu, který v knize Písemnictví starého Předního východu uvedl profesor Petr Charvát.

1) Mýty

– vypráví o mezopotamských bozích, vzniku a fungování světa a společnosti

– nejstarší známý je o Lugalbandovi a Ninsun – pochází z 26. st. př. l.

– mezopotamským mýtům se budu podrobně věnovat v dalším článku

2) Eposy

– o bájných vládcích I. urucké dynastie, spojují tedy historické pozadí s mýtickými prvky

– příklady: Enmerkar a pán z Aratty (tažení Enmenkara do Aratty v Íránu), Enmerkar a Ensuchkešdann, Lugalbanda v temnotách hor (výprava Lugalbandy do hor), Návrat Lubalbandy, epos o Etanovi

– eposy o Gilgamešovi: 5 částí, které byly později spojeny do jednoho celku – Gilgameš a AggaGilgameš a nebeský býk, Gilgameš a Chuvava (válečné tažení Gilgameše do Libanonu), Gilgameš, Enkidu a podsvětí (nebo Gilgameš a dub/strom chuluppu, líčí osudy zemřelých, připojeno jako XII. tabulka k pozdějším verzím), Gilgamešova smrt (Gilgameš ulehl a nezvedá se více)

– sumerské verze eposu o Gilgamešovi: ústně od 25. st. př. l., dochované texty pocházejí z 20.-17. st. př. l. Další texty a verze se zachovaly ze staro- a středobabylonské doby, kanonická/ standardní verze je ze 7. st. př. l. z archivu v Ninive

Přečti si:

Epos o Gilgamešovi – kompletní překreslené tabulky, jejich přepis, překlad do angličtiny, vysvětlivky a poznámky (projekt Gutenberg)

O Gilgamešovi a historicitě mýtických postav

3) Hymny

– oslavují božstva a krále, chrámy, ale třeba i motyku (Oslava motyky)

Hymnus na obnovu chrámu boha Ningirsua o novoročních slavnostech (cca 2130 př. l.), Hymnus na chrám v Keš

4) Biografie, autobiografie

– fiktivní královské biografie, např. panovníka Šulgiho

5) Historiografické texty

– zpráva o útoku Ummy na Lagaš (soupis škod a vin)

Tummalská kronika (soupis panovníků, kteří se zasloužili o výstavbu svatyně Tummal v Nippuru)

Vítězství Utuchengalovo

6) Mudroslovné texty

Naučení Ur-Ninurtova

Instrukce krále Šuruppaka synu Ziusudrovi (Ziusudra je podobná postava jako starozákonní Noe) z 26. st. př. l.

Nic není drahocenné

Naučení rolníkova (postup zemědělských prací)

7) Proroctví

– např. Enkiho proroctví

8) Milostná poezie

– opěvuje Inannu, možná texty k obřadům hieros gamos (symbolický mýtický sňatek)

9) Bajky

Husa a havran, Volavka a želva…

10) Spory

– mezi předměty a zvířaty, mezi písaři atd.

11) Zaříkání a zaklínání

– magicko-terapeutické texty, nejstarší dochovaný je z 27. st. př. l.

– zaříkání zlých bytostí, hadů, nemocí, nesnází, kouzla lásky, neutralizace „kletby zlého oka“

– zaříkání proti bohyni Lamaštu (způsobuje nemoci)

– zaklínání (vymítání) zlých duchů utukku

12) Nářky

– objevují se od roku 2000 př. l. (sumerská městská civilizace se hroutí)

– 5 skladeb: Nářek nad zkázou Uru, Sumeru, Nippuru, Uruku, Eridu

– obsah: bohové opustili svoje město/ zemi, nechali lidi o samotě, o hladu, napospas barbarům

– Nářek nad zkázou města Uru: o vyvrácení Uru Elamity kolem 1955 př. l. a odvlečení posledního sumerského krále Ibbisína do zajetí, skladba vznikla jednu generaci po události

V pustině, ve vysoké trávě (nářek nad úmrtím Dumuziho)

– žalozpěv na otce a ženu (osobní téma, autor: Ludingirr)

13) Korespondence

– vnitropolitická od 25. st. př. l. – oficiální, úřednická

– sumerská královská korespondence – 20 dopisů o úpadku impéria, možná vznikly až v babylonských školách jako ukázkové texty

– královská korespondence vladařů Isinu

– soukromá od 24. st. př. l. – expresivní, osobní

14) Právní texty

14.1) Zákoníky

– nejstarší je zákoník Ur-nammu z přelomu 22. a 21. st. př. l. (ukládá peněžité tresty, apeluje na to, aby bohatý neutlačoval chudé)

– zákoník Lipit-Ištara (20. st. př. l., ruší dluhy chudých)

Zákony z Ešnunny (19. st. př. l.)

14.2) Záznamy soudních jednání

– od 3. urské dynastie

14.3) Mezinárodní právo

– nejstarší mezinárodní smlouva je Smlouva s pánem Uruku z doby vlády Entemeny v Lagaši (2404-2375 př. l.)

– hraniční kameny a stély (Supí stéla – král Lagaše Eannatum, 25. st. př. l.)

14.4) Majetkové právo

– záznamy o převodech majetku (koupě pozemků od 27. st. př. l., koupě statků a otroků od 24. st. př. l.)

– smlouvy o půjčkách na úrok (20-33 %)

14.5) Občanské právo

– obchodní a svatební smlouvy, propouštění otroků, výuční listy atd.

15) Hospodářské záznamy

– seznamy obětin v chrámech a jejich (re)distribuce = nejstarší texty (od počátku 3. tis. př. l.)

– pracovní a výrobní postupy

16) Příručky a soupisy

– lexikální soupisy pro školní účely (mluvnice, slabikáře)

– genealogické soupisy – např. Sumerský královský seznam (ideologický, legitimizuje sumerské vládce jako věčné, božské)

– daňové seznamy

– matematické tabulky, výklady geometrie, zeměměřičství, výpočty výnosů sklizně…

– výklady nebeských znamení, např. Enuma Anu Enlil

– medicínské soupisy (recepty na výrobu a užívání léků, mastí)

– soupisy šťastných a nešťastných dnů

17) Nápisy

– monumentální nápisy – např. královské nápisy na vázách, edikt krále Entemeny z Lagaše o zrušení dluhů

– ideologické nápisy a proklamace (nápis na soše Narám-Sina o tom, jak ho lidé zbožštili za jeho péči o ně)

– soupisy roků podle významných událostí

– dedikační a votivní nápisy na sochách a dalších darech pro chrám

– stavební nápisy – základové oběti, jména stavebníků

– nápisy na závaží (úřední potvrzení váhy)

18) a další…

– dialogy žáků různých škol

– modlitby (žádosti bohům)

– sbírky přísloví

– humor, anekdoty

– hádanky

– ukolébavky

G090021

Prameny

Mýty staré Mezopotámie: Sumerská, akkadská a chetitská literatura na klínopisných tabulkách.

Živá díla minulosti, Odeon, 1977

Dalibor Antalík, Pavel Čech, Jan Dušek, Jana Mynářová (eds.): Písemnictví starého Předního východu. Oikoymenh, 2013

 

(tento článek si přečetlo 15 čtenářů, v tuto chvíli se na něj dívá 1 z vás)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>