Gaiman a spol: Sandman 1 – Preludia a nocturna

sandman-1-preludia-a-nokturna-5030-0-390x390Počkat, Sandmana přece napsal Neil Gaiman, tak proč „a spol“? Protože KOMIKS. Bez ilustrací by Sandman nebyl tím, čím je. Neil Gaiman, jeden z nejoriginálnějších fantazy spisovatelů, napsal vlastně „jen“ scénář, vizuální podobu mu vdechli především Sam Kieth a Mike Dringenberg. K ilustracím a technickým podrobnostem se ještě vrátím v recenzi některého z dalších dílů. Teď se vydáme na cestu snů. Tedy spíš na cestu plnou děsivých nočních můr, bratrovrahů, šílených maniaků, hororových domů a padání do neznáma…

Žánr

Zapomeňte teď na klasické kreslené příběhy, ve kterých je jednoznačný kladný hrdina a přímočarý děj, kdy se tento hrdina popere se záporákem a všechno skončí happy-endem. Sandman jako hlavní hrdina je sice sympaťák, ale některé oběti jeho chyb trpí v pekle (o tom víc ve 2. díle), zatímco on sedí a nemůže se rozhodnout. Navíc nebojuje za nějaké „dobro“, spíš prochází příběhem a dělá, co je mu určeno. Děj je sice důležitý, ale skládá se z epizod, obrazů, podobenství a myšlenek (třeba esej o psaní knih v 6. kapitole). Gaimanovo univerzum postrádá mantinely reality, kdykoliv se můžete probořit do snu. Pokud jde o žánry, střídá se tu klasický a moderní anglický horor, temná fantazy a možná thriller? Opravdu je to těžké jednoznačně určit. Každopádně nechybí ani černý humor.

Kniha a její vydání

Díky skvělé Moravské zemské knihovně jsem měla možnost porovnat české vydání a anglicky psaný originál, který vydalo nakladatelství DC Comics/Vertigo, ve kterém vycházejí komiksy o Supermanovi, Batmanovi nebo Lize spravedlivých. První Sandman obsahuje 8 kapitol, které Vertigo vydalo v letech 1988-1989 a které nakonec vyšly pod názvem Sandman vol 1: Preludes and Nocturnes.

U nás jsme si na vydání prvního dílu museli počkat až do roku 2002, poslední díl série v ČR vyšel teprve v roce 2013. Proč? Opět – protože KOMIKS. Vzhledem k tomu, že text je součástí obrázků, musí se kniha nejen přeložit, ale vlastně i překreslit. O vydání se postaralo nakladatelství CREW, které zvolilo oproti anglickému originálu černobílé ilustrace, což má jednu výhodu: nižší cenu. Překladatelem byl Viktor Janiš, kterému po porovnání obou vydání můžu pouze složit poklonu, i přesto, že nemohl dodržet ani nijak převést jeden zajímavý Gaimanův nápad: jména všech Věčných v angličtině začínají na D.

Postavy

Hlavní postavou je Sandman, jinak zvaný Morpheus, Pán snů (v angličtině Dream), Kai’ckul, Oneiros. Patří k Věčným (Endless), tedy k bytostem, které jsou starší a mocnější než bohové a které udržují chod vesmíru. Je vyobrazený jako mladý chlapík s černými vlasy a s hvězdami v černých očích. Většinou má na sobě plášť. Co je zvláštní – jeho podoba se výrazně mění podle situací a podle toho, s kým zrovna mluví. Přesto si ho čtenář nemůže splést, protože jeho „bublina“ má vždy podobu černé noční oblohy. Je laskavý a vznešený a já si ho okamžitě zamilovala.

Zajímavé je, že Sandman (i některé další postavy) jsou přejaté z jiných příběhů DC Comics. V komiksech ze 30. let 20. st. to byl klasický hrdina, který zabíjel kriminálníky. Chodil v plynové masce a na své oběti sypal písek. Možná proto připomíná helma Pána snů právě plynovou masku a váček s pískem je atributem jeho vlády nad sny.

Druhým Věčným, se kterým se můžeme v tomto dílu seznámit, je Sandmanova starší sestra Smrt (Death). Je vyobrazená podobně – jako mladá sympatická žena s černými vlasy a v černém oblečení punkového stylu. Na krku nosí kříž Ankh. V Preludes and Nocturnes vystupuje jen v osmé kapitole, kde naslouchá Sandmanovu vyprávění.

Dalšími mýtickými postavami jsou Kain, Abel a Kainův mazlík dráček Derek (v originálu gargoyl Gregory), Trojjediná (čarodějnice/ věštkyně – Panna, Matka a Stařena), Lucifer, Azazel a Belzebub jako pekelný triumvirát a démoni Choronzon a Etrigan. Také Etrigan už vystupoval i v jiných DC komiksech (třeba v Batmanovi).

Z lidí bych chtěla zmínit Johna Dee (Doctor Destiny), který je vězněm v Arkham Asylum, který známe z Batmana jako vězení pro Jokera a další šílence. Také John Dee je naprosto zvrácený a sadistický. Když s pomocí Sandmanova amuletu, který dostal od matky, sesílá na lidi šílenství, zoufalství a sebevražedné a sebepoškozující touhy, má z toho zvrhlou radost. Jeho souboj se Sandmanem je vyvrcholením Preludes and Nocturnes. Zajímavostí je, že člověk jménem John Dee skutečně existoval, byl to slavný renesanční astronom, astrolog a okultista. Pobýval i v Čechách, spolupracoval s Edwardem Kellym. V knihách Michaela Scotta ho najdeme jako nepřítele Nikolase Flamela.

Druhá lidská postava, která mě zaujala, byl John Constantine. Také on patří původně do jiného komiksu – Bažináč a také Hellblazer. Je to takový ten klasický chladnokrevný a bohémský detektiv v klobouku, který si poradí i s nadpřirozenými věcmi. John provází Sandmana hororovým domem ve třetí kapitole.

Děj

Děj je ve skutečnosti velmi prostý, přesto kniha není vůbec tak přímočará, jak to může vypadat. Roderick Burgess, vůdce Řádu starověkých mystérií, vykonal v roce 1916 rituál na vyvolání smrti, protože chtěl získat nesmrtelnost a slávu. Zajal ale Morfea, Pána snu. Když se mu po 70 letech podařilo osvobodit, musel nejprve shromáždit svoji ztracenou sílu a najít 3 atributy své vlády: měšec, přilbu a  rubín. Od Trojjediné získá 3 indicie. Jeho cesta vede rozpadající se říší snů, hororovým domem, peklem plným démonů a končí soubojem s Johnem Dee. Vlastně ne, končí setkáním s jeho starší sestrou Smrtí. Koho, čí smrtí? To si přečtěte sami, stojí to zato!

Nejsilnější momenty

Těch byla spousta. Chtěla bych se s vámi podělit o všechny, ale musím se vyhnout spoilerům, takže některé tu budou jen v náznacích.

1) Kain a Abel – Kain stále znovu zabíjí Abela, který strachy koktá, ale vždy po pár hodinách už se cítí „míň mrtvý“, přestože ho rány bolí. Po jedné bratrovraždě Abel vypráví svému mazlíkovi, dráčkovi, příběh o bratrech, kteří spolu žijí v zájemné lásce a vůbec si neubližují, a říká… To už si raději přečtěte sami.

2) Hororový dům, ve kterém Sandman s Johnem Constantinem hledají jeho váček s pískem. Hlavně ty stěny… A taky prosba Johna Constantina o nejkrásnější sen pro Rachel.

4) Lucifer – čekala jsem něco hnusného, ale dočkala jsem se krásného anděla. Což dává smysl (Lucifer/Světlonoš byl podle Bible skutečně anděl, kterého ale Bůh svrhnul do šeolu)

5) „Lidi si myslí, že si s nimi Bette dokáže hezky popovídat, protože je servírka. Neuvědomují si, že je spisovatelka, která sbírá materiál.“ Bette ale zásadně píše povídky s dobrým koncem a přebarvuje všechny postavy na kladné (v jejích očích). Tak třeba v jejich povídkách už jsou dvě lesby vdané za „slušné mladíky“.

6) V sedmé kapitole hororový příběh o Johnovi Dee graduje. Jeho přičiněním páchají lidé sebevraždy nebo se zraňují a vzájemně si ubližují. Po celém světě je slyšet pláč a sténání. Když s ním Sandman bojuje, je atmosféra tak vypjatá, že se i „bubáci krčí pod postelí“. A potom se mi moc líbilo, jak jejich souboj skončil…

7) Osmá kapitola a Smrt. Taková sympatická, bezprostřední holka.

Zhodnocení

Příběhy, ve kterých postavy známé odjinud nebo třeba z mytologie vystupují v nových souvislostech a pohledech, mě poslední dobou hodně baví. I proto jsem se snažila zjistit si o historii postav víc. Stejně to ale nestačilo. Některé tu našly úplně jiný osud, o některých jsem se víc dozvěděla až ve druhém dílu. Jakoby v Preludes and Nocturnes autor pouze rozehrával šachovou partii a teprve až nám dal mat jsme pochopili, proč hrál tak jak hrál.

I přes to, že je příběh relativně uzavřený a jasný, máme při čtení jiný pocit. Vnímáme ho jako střípky mozaiky, které do sebe občas i zapadají. Občas ale tápeme, kloužeme od jednoho motivu k druhému a chvílemi máme pocit, že jsme se někam propadli. Někam mimo realitu. Naštěstí. Pohledem hltáme nové a nové obrazy a mozek pracuje na plné obrátky. Myslím, že jsem místy zůstávala koukat s otevřenou pusou…

Protože Preludes and Nocturnes jsou jen úvodem do celé série, je i moje recenze jen úvodem do světa Pána snů. Pokud čekáte nějaké zakončení a zhodnocení, tak říkám jen stručné „to musíte vidět sami“. V žánru „intelektuálních komiksů“ jednoznačně patří k tomu nejlepšímu, a i pokud oceňujete spíš akci a atmosféru než mytologii, přijdete si na své. Další podrobnosti dodám v recenzích dalších dílů Gaimanova mistrovského díla. A jako malé lákadlo přidávám ještě book trailer:

 

Neil Gaiman: Preludia a nocturna

Anglické vydání: The Sandman vol. 1 – Preludes and Nocturnes, DC Comics, New York, 1991 (dotisk)

České vydání: CREW, Praha, 2002

Web autora: http://www.neilgaiman.com/

Kde koupit:

Líbilo se? Pomohlo? Sdílej!
Příspěvek byl publikován v rubrice Komiks, Recenze. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

5 reakcí na Gaiman a spol: Sandman 1 – Preludia a nocturna

  1. Niviat napsal:

    Sandmana miluji a pomalu ho sbírám do knihovničky, snad brzy bude kompletní. 🙂

  2. Pingback: Z nuly na 100 za 365 dní aneb Děkuji za návštěvu! | Tichý koutek

  3. Pingback: 10 oblíbených knižních postav | Tichý koutek

  4. Pingback: Gaiman a spol: Sandman 2 – Domeček pro panenky | Tichý koutek

  5. Pingback: Gaiman a spol: Sandman 3 – Krajina snů | Tichý koutek

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *