Levi: Svět starého Řecka

peter_levi_svet_stareho_recka

Tato velká a těžká kniha se v originále jmenuje Atlas of the Greek World. Možná proto, že je v ní velká spousta map, nebo že se pokouší mapovat svět starověkého Řecka.

Začíná zeměpisným úvodem a přehledem toho, jak bylo antické Řecko později objevováno archeology a vědci. Dále je kniha je rozdělená podle období: doba bronzová (část II.), doba tyranidy (část III.), doba Periklova (část IV.) a doba Alexandrova (část V.). Na závěr autor uvádí, jaký odkaz nám antické Řecko zanechalo. Nechybí bibliografie, tabulky a rejstříky.

V kapitole o době bronzové se autor věnuje civilizaci Kréty a Mykén. Představuje město Mykény, Knóssos, ukazuje sošky bohyně Matky. Druhá část s názvem Homérský svět se zabývá hlavně tím, jestli tzv. Homér vykreslil Řecko jeho doby pravdivě nebo ne.

Kapitola Věk tyranidy začíná v 8. st. př. l., kdy Řekové kolonizovali Malou Asii. Věnuje se sochařství, malířství, přijetí lineárního písma a výstavbě nových měst. Představuje město Dódóné s Diovou věštírnou, Eleusis s Démétřinou svatyní a sošky Kuroi a Korai. Ve druhé části popisuje náboženské praktiky, jako věštění v Delfách, hry v Olympii, Apollónovu věštírnu a olympské bohy. Ve třetí části popisuje zrod městských států, první zákony a vládce – tyrany. Nejvíc se samozřejmě věnuje Spartě a Aténám. Dále se tu dočteme o Solónově reformě, rodu Peristratovců a Alkmaiónovců. V posledním článku se píše o bohaté sicilské kolonii Akragásu a řeckých mincích. Ve čtvrté části si autor všímá rozvoje literatury a dramatu.

Kapitola o době Periklově se víc věnuje athénské společnosti v 5. st. př. l., kdy upadaly významné rody a k moci se dostávaly i nižší vrstvy. Seznámíme se zde s Athénami, Olynthosem a Bassai, klasickým uměním i obyčejným životem. Ve druhé části přicházejí na řadu perské a peloponéské války, takže zde autor představuje válečnou strategii, výzbroj řeckého vojáka, opevnění a válečné stroje. Z měst si představíme Aigínu, Délos a Mílétos. Část s názvem Klasická revoluce líčí proměny života i duchovního světa ve starověkém Řecku. Řekové přestávali obdivovat silné válečné hrdiny a více měli v oblibě vznešené city, které byly častým námětem dramat. Je zde uveden přehled řeckého dramatu a podoby divadla a hudby.

Kapitola Věk Alexandrův nás přivádí k novým rysům v literatuře na náboženství, kdy se umělci obracejí ke starým nebo venkovským hodnotám. Nastal rozvoj Adonisova mystického a Asklépiova lékařského kultu. Podrobněji se podíváme na města Epidauros, Efesos a Kós. Vrcholem bylo tažení Alexandra Makedonského a zakládání nových měst. Autor zde představuje také vývoj malby na vázách a střet řecké civilizace s keltskou a římskou. Dále se zde píše o městech Alexandrie, Salamis, Pergamon, Ay Chanúm, Korint a Paestum.

V bitvách makedonských válek Řecko ztratilo samostatnost, ale předalo svůj odkaz helénskému Římu, zvl. v oblasti literární, sochařské a náboženské. Autor se věnuje postklasickému oživení Řecka v době helénské a navázání na staré tradice za renesance. Za hlavní odkaz považuje jazyk a literaturu, např. v díle Konstantina Kavafise nebo Georgia Seferise.

Tato knížka není příliš přehledná, takže ji nedoporučuju, pokud se chcete rychle dozvědět nebo naučit řecký dějepis, ale doporučuju ji, pokud vás hlouběji zajímá svět starověkého Řecka, jeho bohů, lidí a měst.

 

Peter Levi: Svět starého Řecka

České vydání: Praha, Knižní klub 1995

Původní vydání: Atlas of the Greek World, 1980

Líbilo se? Pomohlo? Sdílej!
Příspěvek byl publikován v rubrice Náboženství antiky, Odborná a ostatní, Recenze. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *