Plány na odpočinek, dělání pořádku ve vlastních věcech a věnování se blogu opět zůstaly nenaplněné. Poslední listopadový den jsem odeslala (před)finální verzi zeditované knihy Vlastní cestou a už druhý den mi ve schránce přistály dva úkoly v rámci dvou různých výběrových řízení. Jak jsem dopadla?
Jubilejní dvacátý díl rubriky, inspirované knihou Ukaž co děláš od Austina Kleona. Dřív každý týden, teď už jen jednou za měsíc píšu o tom, na čem jsem posledních 30 dnů pracovala, co se mi podařilo a co ne, a jaké mám plány na další období.
Co bylo v prosinci?
1) korektury – po dlouhé době jen v Rovnosti
2) knihy: dočetla jsem Elona Muska, potom jsem shltla Corpus Christi od Terrence McNallyho a začala jsem číst Praxi divočiny od Garyho Snydera. Nejmíň mě nadchla kniha Tělo a krev od Cunninghama.
Jaké filmy jsem viděla: poetickou českou pohádku Až po uši v mechu (2015), potom Na hraně zítřka (2014) a Nevědomí (2013), oba s Tomem Cruisem, oba na doporučení a u obou jsem se bavila.
3) psaní: recenze knihy Elon Musk, úvaha o skutečné ceně vánočního stromečku a blogový zápis z oslavy začátku nového roku. K tomu 2 články podle zadání do výběrek. Doufala jsem, že konečně budu psát víc, ale nešlo to.
4) weby: nestihla jsem zavést žádnou novinku. I tak byla návštěvnost na Tichém koutku moc pěkná: 1701 UN (rekord!)/ 2922 návštěv. Horší to bylo na webu Jiný proud – 511 UN/ 625 návštěv. To je fakt málo a může za to moje mizerná aktivita.
5) výběrová řízení: strašně moc se chci posunout, a tak hledám. Příjemné je, že mi na moje meily na 100 % odpovídají, baví se se mnou a dávají mi různé úkoly, aby si mě vyzkoušeli. V prosinci jsem takhle zpracovávala celkem 3 zadání, jednou to byla pozice správce sociálních sítí (tam se ještě mám co učit), podruhé pisatel PR článků v pražské reklamce (3 dny jsem se tou duševní prostitucí trápila, a když mě nevybrali, byla jsem skoro ráda) a nakonec editor webového portálu o Brnu (plus taky částečně pisatel článků). Tam jsem skončila “první pod čarou”, prý vzali někoho “marketingově zkušenějšího”. Mám o čem přemýšlet.
6) podařilo se mi konečně zařadit (nebo skartovat) většinu “takových těch důležitých papírů”.
7) z věcí, které jsem potřebovala, se mi podařilo koupit nebo dostat: solární nabíječku SmartSun 5000, naprosto skvělé nepromokavé oteplené šusťáky (opět za 49 korun) a asi 10 párů ponožek. Mám radost.
8) pokračovala jsem v učení angličtiny na Duolingo, zatím jsem nevynechala ani jeden den, jsem na úrovni 9/25.
9) byla jsem ve VIDA centru, ale moc se mi tam nelíbilo. Asi o tom ještě něco napíšu. Co se mi naopak moc líbilo: koncert skupiny Balkanika v restauraci stejného jména. O tom, jak proběhly Vánoce a silvestr, jsem už psala.
10) po dlouhé době jsem začala navštěvovat přátele mimo Brno (nejdřív ty, co mají hliněný dům), osvěžila si patlání hliněných finálních omítek, otestovala nové outdoorové vybavení na třídenním zimním pobytu, prošla se k Ríšově studánce, na kopec Hobrtenky a na rozhlednu Milenka. Celkem to bylo 14 km. Spolu s fyzickou prací docela dobrý.
Co chci dělat v lednu?
Asi spát zimním spánkem a čekat na jaro… Na zelený les a vonící hlínu. Ale než přijde, chci sednout k počítači a něco pořádného udělat.
1) korektury: asi jenom pro Rovnost
2) číst: dočíst Tělo a krev, nebo o té knize napsat negativní recenzi a pak ji někam zahodit (proč jsou z toho Cunninghama všichni tak paf?). Potom tu mám budoucí knihu od Ondřeje Netíka, který mi svěřil beta-reading (!!!). Co pak, to ještě nevím.
3) psát: to si chci dát jako prioritu. Nejdřív sepíšu bilancování roku 2015 a plány na rok 2016 a hned potom se vrhnu na oživení webu Jiný proud, na který jsem teď neměla moc času. A samozřejmě recenzi a úvahu do rubriky “Na cestě”. Navíc mám v hlavě pár nápadů, tak uvidím, co stihnu.
4) weby: chci si udělat čas na vylepšení obou dvou webů. On-page seo, lingbuilding a pak zavést pár dalších nápadů. Konečně se někam pohnout (i když to nejdůležitější je pořád psát kvalitní věci). Nebo si to aspoň rozplánovat do budoucna.
5) sice už umím plánovat a dávat si cíle, ale teď mám chuť být trochu preciznější. Nedávno jsem přečetla knihu Mít vše hotovo a teď článek o rozplánování času po desetiminutových úsecích (metoda pomodoro?), což pomáhá k realističtějšímu odhadu, co můžu za ten den stihnout. Takže takové první novoroční předsevzetí je – líp plánovat a líp ty plány plnit.
6) v prosinci jsem dostala kaval – balkánskou flétnu. Nejtěžší je naučit se nátisk, tak se pomalu učím (i když teď co jsem nachcípaná, jsem s tím přestala). Nějaký tón už dám, ale zatím nic moc… Tak poslouchám Slobodana Trkulju (který kavalu říká labarum) a snažím se.
Chci napsat komentář