Text na ukázku: Sakurový sen (z workshopu tvůrčího psaní)

watercolor-painting-of-ink-well-and-feather-quill_1048-3205Tentokrát se s vámi podělím o takovou slovní hříčku, která vznikla v rámci festivalu I kráva má svou knihu na workshopu tvůrčího psaní pod vedením Evy Talpové. Úkolem bylo napsat text, který bude povinně obsahovat devět slov v přesném pořadí (tzv. metoda triády). Těch devět slov jsme vymysleli hromadně, já jsem přispěla slovem SAKURA, které i v mém textu hraje hlavní roli.

Povinných devět slov (poklad, noc, vítr, svítit, mžourat, peřina, sakura, pozdě, vláčná) v textu vyznačím barevně.

Sakurový sen

Schovala do dlaně pár suchých růžových lístků, jako by to byl poklad. Přicházela nezvykle chladná předjarní noc plná řezavého větru. Měsíc skoro nesvítil, jen zpoza mraků mžoural do krajiny.

Rychle se převlékla, zavrtala se do modrobíle proužkované peřiny a lístky schovala pod polštář. Přinesly jí sen o jaru a setkáních mezi rozkvetlými sakurami na svazích hor.

Probudila se, aby si ty příjemné představy vychutnala. Mohly být tak tři hodiny, nejchladnější část noci, příliš pozdě na to, aby si sen poznamenala do notýsku. Dnes jí to ale nevadilo.

Naposledy přivoněla k loňským lístkům schovaným pod polštářem a vláčnou rukou je smetla na podlahu. Už brzy si nasbírá nové.

Do té doby bude spát a snít. Snít o jaru na svazích sakurových hor…

Eva Talpová

Brněnská spisovatelka a lektorka kurzů tvůrčího psaní. Původně knihkupkyně, později externí redaktorka v Deníku Rovnost, kam psala fejetony, a učitelka češtiny na střední škole. Knižně vydala dvě knihy fejetonů (Rybička na šněrování a Hrnečku, pař!) a několik knih beletristických (Po velmi tenké čáře a S andělem ne), ve kterých vystupují ženské hrdinky se svými obyčejně-neobyčejnými životy. Velmi milá a vstřícná paní, se kterou se moc příjemně povídá…

I kráva má svou knihu

„Tento multižánrový čtenářský festival upozorňuje na literární kontext města Brna a jeho míst, která mnohdy míjíme bez povšimnutí. Odkaz na útroby krávy není náhodný, protože i naše město má své vnitřní prostory a místa, která by sama o sobě nedávala žádný smysl.“

Akce se konají v různých kavárnách (Kulturárium café, Mezzanine, Tři ocásci) a alternativních prostorech (Ústav hudební vědy). Na programu jsou autorská čtení, workshopy tvůrčího psaní, vystoupení slam poetry, divadelní přestavení, diskuse a potulné knihovny. Před třemi lety jsem v rámci festivalu navštívila třeba přednášku a besedu s Janem Kantůrkem, dvorním překladatelem kouzelné Zeměplochy, nebo autorské čtení Petry Dvořákové.

Hlavní koordinátorka projektu je Zuzana Volfová. Festival se koná pod záštitou o. s. Kulturárium, které organizuje i další zajímavé neziskové projekty. Na jednom z nich – Tanec a handicap jsem se kdysi podílela i já.

(tento článek si přečetlo 28 čtenářů, v tuto chvíli se na něj dívá 1 z vás)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>