Také si po odložení dočtené knihy vždycky kladete otázku „a co číst teď“? Hledáte po internetu i po svých známých inspiraci jako honicí psi svoji kořist? Potom jste ve správný čas na správném místě! V této rubrice každý týden najdete 3 knihy, které jsem s nadšením přečetla nebo si je rozhodně chci přečíst. A navíc se dozvíte i to, jak se mi daří plnit svoje To Read přání z minulých týdnů.
1) Egon Bondy: Šaman
Bondy je můj nejmilejší český spisovatel a filozof. Obdivuju jeho přímočarý a přitom hluboký styl úvah a psaní. Obdivuju s jakou lehkostí píše o tvrdosti života (jako je život na okraji společnosti, pronásledování režimem, ztráta milované ženy, nechuť dál žít), ontologii Bytí nebo o reáliích pravěku a starověku. Obdivuju jak tyto věci dokáže začlenit do hrubě sprostých dialogů postav svých knih. Prostě Bondy. Jeho místy halucinogenní a místy vážně tvrdý Šaman na mě zapůsobil tak, že jsme ho jako jednu z velmi mála knih přečetla i podruhé a četla bych ji znovu a znovu.
“Ve tmě jsem seděl vyhasl mi oheň
K jak hnusnému životu připoutals mě Pane
aby mě kdokoli mohl dát sežrat psovi”
2) Leonard Medek a Františka Vrbenská: Stín modrého býka
Tip na tuto knihu jsem získala díky své účasti v kurzu o české fantastice. Román na pomezí fantazy a historické literatury, a to dokonce z doby, kdy na našem území vedle sebe žili Germáni a poslední Kelti – to si jako keltofil nemůžu nechat ujít! Když jsem si knihu v knihovně prohlížela, překvapil mě rozsáhlý seznam použitých pramenů, se kterými autoři pracovali, a když jsem se trochu začetla, musela jsem uznat, že knize nelze z hlediska historické věrnosti nic vytknout. A také že nebude nouze o akční krvavé scény ani o čarovné obřady a pátrání po tajemných pokladech. To si prostě musím přečíst!
3) Magdalena Beranová: Jídlo a pití v pravěku a ve středověku
Kniha vyšla v nakladatelství Academia a podle všeho jde o velmi erudovanou autorku, která vychází z poznatků archeologie, etnografie a dalších vědních oborů. Díky tomu by tato kniha mohla být skvělým vodítkem pro každého, kdo by rád napsal povídku nebo román z dávných dob a má zájem o to, aby jeho hrdinové jedli skutečně to, co tehdy jíst mohli. Nebo pro každého, koho život v pravěku a středověku zajímá.
.
.
A jak se mi daří plnit moje knižní předsevzetí? Poslední týdny byly hektické, tak moc, že jsem to odstonala. Alespoň jsem tak (poté, co jsem se vykřesala z nejhoršího) měla čas na čtení i trochu i na psaní. Přečetla jsem Sandmana I, rozečetla Křídla snů od G. Martina a píšu recenzi na Vznik Evropy od Jana Bouzka. K tomu se mi podařilo nastudovat už víc než polovinu knihy Staňte se značkou, u které si zuřivě dělám poznámky, které hodlám postupně převést do praxe, a vypůjčit Výchovu kluků a Sandmana II, takže mám rozepsáno nebo aspoň naplánováno pěknou várku recenzí.
A na co se těším v nejbližším týdnu? Až mi přijde upozornění, že na mě v knihovně čeká věčně zarezervovaný Konec prokrastinace, a taky na to, že (doufejme) začnu spolupracovat s jednou sympatickou neziskovkou.
A na co se těšíte vy?
Image copyright: Uve Töpfer
Chci napsat komentář