Dánská dívka (2015)

Film Dánská dívka je natočený podle skutečných událostí, jak je ve svých pamětech sepsala jedna ze dvou hlavních představitelek, a do beletrizované podoby přepsal americký spisovatel David Ebershoff. Může být vnímán jako film o člověku, který se vymyká představám lidí i své době, o transsexulitě a touze stát se tím, kým se cítí být, nebo prostě “jen” o odvaze a o síle lásky.

Děj je až kýčovitě přímočarý: Kodaň, Dánsko roku 1926. Mladý úspěšný malíř Einar Wegener (Eddie Redmayn) jednoho dne zjistí, že ho baví oblékat se do ženského prádla, a na povrch začne vystupovat jeho zasunuté vnitřní já. Ženské já jménem Lili. Co na to jeho manželka Gerda? Co na to jeho okolí? A kam to nakonec dovede jeho samotného?

Je to velmi silný a velmi křehký film, to vše hlavně díky Eddiemu Redmaynovi, který by si za svoje kreace a plaché úsměvy zasloužil dalšího Oskara (jenže jednoho dostal už rok předtím za roli Stephena Hawkinga a v roce 2015 jej přece museli dát DiCapriovi). Oskara si zasloužila (a opravdu i dostala) i jeho filmová partnerka Alicia Vikander v roli milující a chápavé Gerdy.

Je to historický film, a tak mě zajímalo, jak skutečně je v něm ta historie zobrazená. Postavy jsou skutečné, i když jejich vztah je pravdivěji vylíčen v knižní předloze (např. to, že Gerda prý byla lesba, což dost mění vyznění filmové zápletky o chápavé kamarádce). Zajímavostí je, že Gerdiny obrazy, které vidíme ve filmu, jsou reprodukce namalované právě jen pro tento film (už jen proto, že skutečná Lili vypadala jinak).

Tvůrci si vyhráli s dobovými róbami a účesy, plesy a atmosférou tichých sanatorií (celou dobu se pohybujeme ve vyšší střední vrstvě společnosti, pro kterou peníze nejsou problém). Co chybí, jsou dobové souvislosti – mimo náznaků, kdy je Einar pár doktory označen za blázna nebo zvrhlíka nebo zkopán dvěma výrostky v parku, a naopak kolegové umělci ho berou tak nějak samozřejmě a nijak to nekomentují, se toho o přijímání trans lidí ve společnosti ve 20. a 30. letech 20. století moc nedozvíme.

Film Dánská dívka se tedy odklání jak od skutečnosti, kterou popisuje, tak i od stejnojmenné knihy, podle které je natočený. Není to ale nic drastického, kniha se jen detailněji zabývá vztahem a psychologií postav – a skutečnost je samozřejmě vždy košatější, než jak je zachycená filmem.

Celkově jde o vizuálně krásný, mistrovsky zahraný film plný křehkých emocí (L. se rozplakala v závěru, mě úplně dojala scéna, kdy Einar/Lili kouká přes sklo na striptérku), který se vám dostane pěkně hluboko pod kůži. K úplné dokonalosti asi chybí propracovanější práce s psychologií a motivací postav, které zůstávají tak trochu ploché, příliš jednoznačné plynutí děje a větší zasazení do dobové společenské atmosféry. I když v trans filmech zůstává mou srdeční záležitostí Kluci nepláčou s úplně boží Hilary Swank, i Dánskou dívku hodnotím jednoznačně velmi vysoko: 4/5.

Dánská dívka

Velká Británie/ Belgie/ USA/ Dánsko/ Německo, 2015

Originální název: The Danish Girl

Režie: Tom Hooper

Knižní předloha: David Ebershoff – Dánská dívka

Hodnocení: 4/5