Na čem pracuju: listopad 2016

ukaž co děláš

Pomalu končí rok a tak můžu začít… dohánět, co jsem nestihla. A protože jsem si toho sama na sebe naložila hodně (ať už práce, nebo budování nového domova), doháním a doháním… a najednou mám pocit, že to spíš ono dohání mě. A protože to není hezký pocit, vím, že budu muset opět trochu přehodnotit svoje plány. I když směr to nabírá přesně takový, jaký jsem na začátku roku chtěla…
Třicátý díl rubriky, inspirované knihou Ukaž co děláš od Austina Kleona. Dřív každý týden, teď už jen jednou za měsíc píšu o tom, na čem jsem posledních 30 dnů pracovala, co se mi podařilo a co ne, a jaké mám plány na další období.

Co jsem dělala v listopadu?

Přiznám se, že jsem sice v listopadu byla téměř svobodná, ale přesto jsem se nechala vystresovat (a zdaleka ne jen tím, že jsem měla hodně práce – najednou jsem nedávala vůbec nic), můj obvyklý klid někam zmizel… Neříkám to proto, abych si stěžovala, ale abych si příště dala větší pozor a mnohem líp pracovala se svým časem a svými možnostmi. A co jsem všechno dělala?

1) korektury/editace: korektury pro Deník Rovnost, jeden přepis textu pro kamaráda a největší porce práce byla stylistická korektura budoucího románu Jany Klimešové. Za ten měsíc jsem zvládla téměř celou knihu o 180 normostranách, teď už to po sobě jen kontroluju a dopisuju poznámky a návrhy. V posledních listopadových dnech jsem navíc začala s korekturou a editací nové knihy Ondřeje Netíka. Ano, je toho docela dost…

2) psaní: podařilo se mi napsat uživatelskou recenzi na karimatku Sherpa a report z inspirativního rána číslo 43 s Janem Řezáčem.

3) knihy: ve čtečce stále Souostroví Gulag (a ještě tam dlouho bude), papírově Sni! od Petra Váši a několik knih, které jsem rozečetla, ale nedočetla (napíšu o tom podrobný článek).

Filmy: Městečko Pleasantville (o tom, že svět není černobílý a hrát svou roli není náplň na celý život), Tohle je náš svět (o tom, že nic se nemá přehánět, ani když to vypadá, že jsme jediní, kdo má pravdu), Irina Palm (o paní, která ví, co to je “penisový loket”) a Dánská dívka.

Návštěvnost blogu byla opět rekordní, poprvé přišlo víc než 3000 lidí (3369 UN, 5549 návštěv) v jednom měsíci, z čehož mám samozřejmě obrovskou radost.

4) hlína + domeček: na začátku měsíce jsem dokončila finální omítky u Stojícího Medvěda. U sebe jsem namíchala maltu z místní hlíny, písku a slámy a vyzdila aspoň kousíček mezery – myslím ale, že až do jara (bohužel) je s dalším zděním konec. Z čehož bych měla být v klidu, ale nejsem, bojím se zimy… Tak jsem aspoň provizorně zateplila všechna zbývající místa, kudy nejvíc táhlo, a vymyslela náhradní plán, jak tu zimu přečkám. Ano, u kamen…

5) a další: díky akci “Zóna bez peněz” jsme se zbavili několika kousků oblečení, knih a jedné hračky a za ně jsme si donesli domů jiné kousky, které jsou pro nás užitečnější.

Byla jsem opět pomoct Ondřejovi, který mě zasvětil do svých plánů na malou domácí vodárnou (taky to plánuju). Měla bych se radovat, že jsem viděla největší úplněk a jak mu to krásně jde, a zatím tu bulím, jak mně to oproti němu nejde…

A začali jsme vymýšlet dárky, což mě místo radosti z toho, že je mám komu dávat, jen dovedlo do dalšího stresu z pohledu na vybrakované účty. Někdy vidím jen rub…

Stop! V prosinci s tím malomyslněním musím něco udělat, nebo to udělá něco se mnou!

Co budu dělat v prosinci?

Dokončovat a uzavírat pracovní rok. A znovu hledat svoje vlastní tempo práce a relaxace… A pak? Aspoň pár dnů s mými nejbližšími, už se těším!

1) korektury/editace: se stylistickou korekturou pro Janu Klimešovou už skutečně finišuju, pak tu mám novou knihu Ondřeje Netíka a v mezičase budu dokončovat opis anglických textů pro kamaráda. Jinak samozřejmě směny v Deníku Rovnost jako vždy.

2) psaní: chystám článek o knihách, které jsem v poslední době rozečetla a nedočetla, a článek o vánočních tradicích. Taky tu ještě přibude nějaká recenze, možná na knihu, určitě na film.

3) knihy: po malých dávkách Souostroví Gulag, teď jsem začala číst eko-eseje Procitnutí do živé země, rozposlouchala jsem legendární Klub rváčů a ještě tu mám knihu od Marka Orko Váchy. Mimo knih se chystám i na filmy, ty dlouhé večery jsou na ně jako stvořené…

4) domeček: je zazimováno, přesto chci aspoň trochu pokračovat. Dotlouct poslední kousky omítky v prvním pokoji, narýpat si další várku jílu a třeba se konečně dostanu i k tomu kotvení zdí nebo opravě střechy. A z tepla domova pozjišťovat, kde přesně máme to políčko, ať tam můžeme hned na jaře něco zasít.

5) doma: chci ještě před koncem roku vyřadit a darovat nějaké věci a knihy a místo nich nakoupit/přát si jiné, taková vánoční recyklace :). A taky konečně zazálohovat další fotky do cloudu.

A jinak? Počkám, co mi život přinese. V klidu 🙂

poslední letošní hlínování
Líbilo se? Pomohlo? Sdílej!

Chci napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *