Svět po koronaviru (2. část): pandemie vs. ekologická krize

Ještě než se pustím do dalšího tématu, chci shrnout svůj postoj k současné pandemii. Asi jste si všimli, že patřím k těm, kdo se snaží poukazovat na závažnost nebezpečí, a to už od února. Často se na sítích přu s těmi, kdo se různými způsoby snaží problém bagatelizovat nebo se tvářit, jako že “mě se to netýká”.

A přesto teď píšu článek plný optimistického očekávání věcí budoucích. Jak to jde k sobě? Snažit se vidět pravdu takovou, jaká je, a nepopírat závažnost současné situace, nemusí přece vést k tomu, že se z toho začnu hroutit. Informovanost má vyústit v připravenost, ne v paniku. (I když na krizi jako takovou se nijak připravit nelze – to by potom už nebyla krize.)

Nechci se ale uklidňovat tím, že žádná krize není – protože je. Ani tím, že se mě netýká – týká se všech (v tom je velmi demokratická). Nedoléhá na nás pouze bezprostředním ohrožením našeho zdraví nebo dokonce života, ale i naší hmotné (finanční) stability, našeho sociálního života, našeho způsobu života. Ohrožuje celý systém. V tom je její podstata a zároveň to, co uklidňuje mě.

Jak trefně napsal Peter C. Baker pro Guardian: tato krize jako pravděpodobně největší otřes od doby II. světové války je šancí pro celou naši generaci. Krize odhalují to, co je rozbité, nefunkční – jen jsme to nechtěli vidět. Krize trhají strukturu normality – a skrze tuto trhlinu potom vidíme nové možnosti. A je jenom na nás, jestli se chopíme spíš těch horších (v čase krizí vždy roste xenofobie, zavádění represí, rušení kontrolních mechanismů, sledování a udávání atd.), nebo těch lepších. A o těch chci psát.

2) Pandemie vs. ekologická krize

Je zcela evidentní, že vedlejším důsledkem korona-krize je výrazné zlepšení životního prostředí na celé planetě.  Nejmarkantnější je zlepšení kvality ovzduší, hlavně v průmyslových oblastech (např. emise v Číně klesly o celou čtvrtinu), ale zlepšil se i celkový stav CO2 v atmosféře, zvlášť díky mnohonásobně menšímu objemu dopravy.

Mezinárodní osobní doprava (letecká i automobilová či autobusová) je většinou zastavená úplně, lidé nejezdí na dovolenou, obrovské výletní lodě, které mají na svědomí víc emisí než veškerá automobilová doprava v Evropě, téměř nevyjíždějí. Zmenšil se i objem nákladní dopravy, protože lidé z mnoha důvodů dávají větší přednost lokální, domácí produkci před dovozem z jiných zemí. Naprosto klesly emise z neustále ucpaných cest vedoucích do center velkých měst, kde dřív stávaly kolony aut lidí mířících do jejich zaměstnání.

Vyčištění ovzduší v Číně, které je vidět i ze snímků NASA, od začátku pandemie zachránilo životy nejméně 1 400 dětí mladších pěti let a 51 700 dospělých starších 70 let. To je víc než oficiální počty mrtvých na koronavirus.

“Díky” korona-krizi lidé opět vidí čisté nebe, dýchají čistý vzduch, jezdí na kole, běhají v městských parcích. A právě toto je ona trhlina normality, okno krize, kterým můžeme vidět nový svět.

V souvislosti s klimatickou krizí jsem zaznamenala tři pozoruhodné názory. První z nich říká, že současná korona-krize je pouze poměrně vlídným předobrazem budoucí krize způsobené změnami klimatu, a jako taková by nás měla poučit a připravit. Už dnes zemře kvůli změnám klimatu každý rok 4,5 milionu lidí a celosvětové HDP klesne o 1,6 %. V roce 2030 to může být dvojnásobek. “Jednoprocentní nárůst teplot znamená ztrátu deseti procent zemědělské výroby,” prohlásila bangladéšská premiérka Hasina Vadžíd v deníku The Guardian.

Až dosud bohaté a průmyslově rozvinuté země nechtěly ustoupit ze svých pozic s tím, že přece není možné přestat létat nebo vyrábět nebo se nějak omezovat. Najednou, když je tu jasně ukázaný dopad opačného jednání (na počitadle mrtvých), to možné je, dokonce během jediného měsíce. Co by se stalo, kdyby se rozběhlo také počitadlo s mrtvými v souvislosti se změnami klimatu?

Druhý z těchto názorů říká, že obě krize mají mnoho společného: obě vědci předpověděli dostatečně dlouho dopředu, ale dlouho nebyli vyslyšeni, nikdo jim nechtěl věnovat pozornost. Dokonce i když se už objevovaly první příznaky krize, první “nemocní”, první problémy, byly obě krize mnohými lidmi bagatelizovány.

U obou se až příliš spekuluje o jejich původu/příčině na úkor promýšlení možností, jak je zvládnout, případně jak žít s nimi nebo po nich. Obě budou vyžadovat globální spolupráci, změny dnešního chování ve jménu snížení budoucího utrpení. Tedy už ne “dobrovolná skromnost”, ale spíše vynucená okolnostmi a hrozbou budoucích problémů.

Margaret Klein Salamon, zakladatelka The Climate Mobilization, říká, že i když je nástup dopadů klimatické změny mnohem pozvolnější než u pandemie, tak podobně jako vyhlášení stavu nouze pomáhá řešit pandemii s dostatečnou razancí a rychlostí, i vyhlášení klimatické nouze má umožnit podobné zásahy, např. proti volnému trhu, který nezohledňuje dopady na životní prostředí, umožnit dotovat eko-friendly postupy a projekty apod.

Úplně nejzajímavější mi připadá třetí názor, který jsem kdesi zachytila. Říká, že obě krize mají překvapivě velmi podobná řešení. Už jsem to naznačila, u obou je třeba využít nouzového režimu a zasáhnout proti logice volného trhu (šířeji proti čistému kapitalismu, tedy výrobě s vidinou zisku bez ohledů na externality a společenský zájem), obě vyžadují určité uskromnění, “nerůst” namísto růstu, upřednostnění lokální produkce atd.

Dalším způsobem řešení může být omezení obchodu a nakládání s volně žijícími zvířaty či omezení velkochovů, kde se tísní velké množství zvířat na malé ploše. Každé divoké zvíře chované a zabíjené (a porcované) v těsné blízkosti lidí a každý velkochov jsou potenciální líhní nových virových nákaz – od divokých zvířat k nám zmutoval právě úřadující virus Sars-cov-2, z velkochovů se šířila prasečí a ptačí chřipka. Že obě dvě omezení pomohou zároveň přírodě, nemusím asi vysvětlovat.

Tato podobnost řešení jde ale ještě dál. Tým chemika Leonarda Settiho z univerzity v Boloni a také tým lékařů z Harvardské univerzity došly ke stejnému závěru: že virus využívá ke svému šíření znečištěného ovzduší (polétavého prachu) a šíří se tím rychleji, čím je stav ovzduší horší. Proto se také nejvíc rozšířil v průmyslových oblastech Číny, Itálie i USA. Druhým vysvětlením pro vztah mezi šířením viru a znečištěným ovzduším ale může být také to, že špatný stav ovzduší zvyšuje náchylnost k nemocem. Ať už tak nebo tak, omezení dopravy a průmyslu pomůžou vyčistit ovzduší, a tím pomůžou snížit dopady virové epidemie – a zároveň oddálit klimatickou krizi. Náhoda?

Nemůžeme se vrátit zpět k normálu, protože dřívější “normál” je skutečnou příčinou dnešních problémů.

V současné situaci je důležité nejen poukazovat na to, že citelné zmírnění produkce skleníkových plynů a dalšího znečištění je možné, ale hlavně přemýšlet nad tím, jak k takovému stavu dojít udržitelnější cestou, než je šoková terapie korona-krize. Tedy jak výrazně omezit transport a průmysl, který se na znečištění podílí, aniž by z toho padala ekonomika i lidská psychika.

Nejvyspělejší státy se snaží vypracovat Green New Deal, tedy přechod jejich průmyslu na zelenější cestu. Tento přechod by teď mohl být mnohem rychlejší, než se původně předpokládalo – jakmile krize “položí” část průmyslu, je snazší využít čas krize pro nastartování důležitých změn. A jakmile se přeruší mezinárodní obchod, je snazší ocenit a podpořit lokální výrobu a tím omezit mezinárodní dopravu.

A jakmile se lidé nadechnou čerstvého vzduchu, je snazší je přesvědčit, aby změnili svůj životní styl a svoji nákupní strategii ve prospěch klimatu, přírody a tím i sami sebe.

Prameny a další četba

ČT24: Šíření koronaviru může souviset se znečištěným ovzduším, ukazuje výzkum

Harvard University: A national study on long-term exposure to air pollution and COVID-19 mortality in the United States

Radim Klekner: Kvůli změnám klimatu zemře za rok 4,5 milionu lidí

Milada Kadeřábková: Že jenom škodí? Pět způsobů, jak koronavirus pomáhá s ekologickou krizí

Peter C Baker: ‘We can’t go back to normal’: how will coronavirus change the world?

Robert Malecký: Koronavirus jako zkouška. Může být hůř, je čas se připravit, říká sedlák Daniel Pitek

V dalších částech:

  • zásoby a stabilita
  • práce a škola
  • technologie, finance, stát
  • zdraví
  • společnost a spolupráce
Líbilo se? Pomohlo? Sdílej!

Chci napsat komentář

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *