Jak jsem stavěla komín

střechaKoupím nový komín, takovou tu skládačku, a bude to bez starostí. Nebo ne?

Nakonec to bylo úplně jinak…. Ale od začátku.

O novém komínu do našeho starého domečku, který se snažím zrekonstruovat, jsem začala uvažovat letos na jaře. Ten starý byl z kotovic zděný hliněnou maltou a po oklepání omítky se začal spárami s hlínou vydrolovat i černý dehet, který prostoupil zvnitřku až ven.

Pouhé frézování nebo nějaké opravování jsem zavrhla, chtěla jsem udělat nový základ s izolací, protože vlhkost byla jedním z problémů, které komín ničily. Ten druhý byly pozdější zásahy (zabetonování kotovic + asi 10 špatně zazděných sopouchů). Nový komín měl být z cihel, s novými vložkami uvnitř.

Jenomže když jsem si spočítala minimální náklady na vložky (z bazaru, a tedy bez certifikace), cihly z bouraček + jejich dovoz, cement, vápno, písek, dvířka a kryt vrchu komína, vyšlo mi číslo jen asi o 1000 korun nižší než částka za úplně nový certifikovaný komín s 30letou zárukou – trojvrstvou skládačku vnitřní šířky 180 mm bez povrchové úpravy od firmy E-trade Jičín.

A tak jsem se vydala cestou úplně nového komína s vidinou minimální pracnosti. Jak to všechno probíhalo?

7. září

jsem vše změřila, zaplatila komínovou sestavu vysokou 6,5 metru a začala bourat část komína nad střechou… teda spíš vyslala na tu střechu Ondřeje. Ubourání jsme stihli za jedno odpoledne, ale další 2 dny jsem odklízela z půdy největší nepořádek, abych se vůbec dostala ke zbytku komína (a nepřetěžovala strop).

Poté následovalo bourání a vysekávání zbytků komína (protože jedna jeho strana byla zároveň součástí stěny), čištění zbylé zdi od dehtu (který je mastný a stále se prožírá skrz hlínu, takže se buď musí odstranit, nebo zastavit tajnou recepturou, na kterou jsem ale neměla suroviny). Prohlubeň ve zdi za dvířky, kde se dřív hromadily saze, jsem nejdřív důkladně očistila a doházela hliněnou maltou. Tady vidíte všechna 3 stadia:

3 stadia

Tohle všechno mi trvalo až do konce září. Mimo toho…

14. září

přivezli komín a já všech těch 19 tvárnic (každá váží zhruba 23 kg), vložky a další části odtahala pod střechu, poblíž místa, kde jsem chtěla stavět. Postupně jsem také vyhloubila díru na základ, tedy spíš vybrala ze země staré cihlo-kamenné základy.

24. září

jsem vybetonovala nový základ. Další víkend přijel táta, vyřízl mi velkou flexou otvor pro mřížku a nechal mi tu malou flexu „kdybych ji potřebovala“ (a to jsem vážně potřebovala, několikrát).

5. října

jsme s Mirkem zavrtali do betonu 4 roxory, přidali izolaci (ipu) a na roxory převlíkli první tvárnici s vyřezaným otvorem pro větrací mřížku. Oproti návodu jsem ji udělala na horní straně tvárnice, protože budoucí podlaha bude o kousek výš než ta stará. Tvárnici jsem až po spodní okraj otvoru na mřížku vylila betonem, což pomáhá i stabilitě komínu.

12. října

po vyschnutí jsme (opět s Ondřejem) postavili první část komína, až pod střechu. Museli jsme přitom vyřezat další otvory na dvoje dvířka (spodní a horní) a na připojení kouřovodu.

Trochu nás zdržela spodní komínová dvířka, která nepatří k systému a museli jsme je ke komínu dozdít pomocí kousku šamotové desky. Naštěstí jen jednoho, protože šamot je neskutečně tvrdý a při jeho řezání se doslova taví řezný kotouč.

18. října

jsem (opět s Mirkem) vystavěla lešení nad střechu. Kvůli němu jsme vyřízli i kousek střechy

19. října

jsme (tedy spíš to byl Ondřej) postavili zbytek komínu nad střechou, usadili nahoru desku a konus a poté celý povrch komína nad střechou omítli a do omítky použili i perlinku.

IMG_20171019_130704

Pak jsme museli rozebrat až příliš důkladně postavené lešení a doměřit a přitlouct nové střešní latě. Tašky na ně bych skládala do půlnoci, kdyby mi ochotně nepomohl další soused, David. Ještě že jsou tam všichni tak hodní!

Pak jsem domluvila kominíka a začala s detaily. Doměřila jsem přesněji otvor pro horní dvířka – v návodu to neměli úplně jasně, a jak jsem byla unavená, uřízli jsme na každé straně o kus víc, takže teď jsem to musela zase dostavět. Pomohly mi zbytky tvárnic vyřezané z dvířek a cementové lepidlo, které jsme dokoupili kvůli omítnutí komína. Otvor kolem půdních dvířek i s přeperlinkováním okolo jsem dokončila 25. října.

26. října

tedy přišel kominík na revizi. Myslela jsem, že bude kontrolovat dilatační spáry, takže jsem schválně nevsazovala dvířka, ale víc ho zajímalo, že komín není celý omítnutý. S tím taky odjel. Jelikož jsem ještě neměla ani nové kouřovody, nemohla jsem moc protestovat.

komin 3 stadia

Postupně jsem tedy zaomítala a zaperlinkovala zbytek komínu, od horních dvířek dolů jílovou kaší. Mezeru za spodními nesystémovými dvířky jsem vymazala šamotovým tmelem, který mi zbyl po sestavení komínových vložek. Tím se dvířka zároveň upevnila. Systémová dvířka, která jsou na půdě, jsem podle návodu připevnila černým kamnářským tmelem. Pak už zbývalo jen usadit redukci, dát kolem ní izolační vatu a to celé zamáznout a zaperlinkovat.

11. listopadu

jsem nalepila šňůru do komínových dvířek, pak přišel (podruhé) kominík a tentokrát byl spokojený. Dostala (tedy nedostala, zaplatila) jsem revizi. Sláva!

Před jeho návštěvou jsem vyčistila kamna, a protože nebyly v úplně dobré kondici, celé jsem je přešamotovala, aby nám ještě chvilku vydržely.

IMG_20171112_005158

Další věc, kterou jsem řešila v souvislosti s komínem, byl výklenek nad kamny, který vznikl kolem kouřovodu, abych ho nemusela tahat zdí (a hlavně abych nemusela zazdívat redukci, když nevím, jaká kamna tu budu mít za pár let). Překlad nad něj jsem si vyrobila železobetonový, ale měla jsem docela problém vysekat na něj díru (špatný přístup + drolilo se to) a usadit ho (byl docela těžký). To se podařilo (s velkou pomocí Lenky)

16. listopadu.

Nakonec ještě propojit kamna s komínem. Nejdřív jsem si pořídila černou 1,5 mm silnou kouřovinu, ta ale na stará kamna s bočním vývodem nešla použít, takže jsem na ten rok, než koupím kamna nová, použila tenkostěnné kouřovody, nařezala je úhlovou bruskou a narvala do sebe. Vše se docela dost zdrželo nákupem nových rour (Hornbach to bohužel poslal českou poštou), ale…

2. prosince

konečně topím! A protože to s těma rourama trvalo tak dlouho, tak už mám téměř dokončené i přizdění komínu k okolním zdem a můj krásný výklenek.

Jak to vypadalo na začátku snadné a bez problémů… Ale nelituju, i když vím, že několik momentů bylo nad moje síly a bez pomoci a uklidňování bych to nikdy nezvládla…

Jen kvůli samotnému postavení komína jsem musela:

1) vyměřit správně výšku komínu – komín musí být min. o 65 cm vyšší než vrcholek střechy, nebo musí být min. 200 cm od hřebene a pak může být nižší o tzv. větrný úhel

2) vybetonovat základ – do díry 50 x 55 cm, hluboké 50 cm (pod tím byly ještě kameny a je to uprostřed domu, kde nemůže mrznout) padly nějaké 2 pytle cementu a přiměřeně k tomu štěrku a písku. Nahoře jsem musela vytvořit co nejdokonalejší rovinu.

3) koupit roxory = armování komína. Výšku komína jsem vynásobila čtyřmi a přidala cca metr na ty části zapuštěné v betonu. Roxory (železné pruty) měly průměr 10 mm. Originálně tam patří závitové tyče + matky, ale roxory zalité betonovým potěrem poslouží stejně a jsou levnější.

4) vyřezat čtyři různé otvory do komínových tvárnic – pomohl táta i Ondřej, oba měli flexu s větším kotoučem, což bylo potřeba. Zjistila jsem ale, že to jde i obyčejnou pilou na železo, jen o hodně pomaleji.

5) zajistit a vyměřit nesystémová litinová dvířka, uříznout kousek šamotové desky (diamantový kotouč a flexa, jinak si ani neškrtnete) a to celé připevnit ke keramické vložce šamotovým lepidlem

6) vyřešit prostup komína přes strop, což je hořlavá konstrukce (deska-trám-deska, dole i nahoře omazané hlínou, dole na rákosu, nahoře 5cm tlustá vrstva hlíny), od které musí být komín vzdálený 5 cm. Protože jsem to chtěla řešit jen provizorně (tj. s co nejnižšími náklady) (protože je možné, že budu strop taky měnit, ale to se ukáže až příští rok), zvolila jsem hlínu a skelnou vatu. Lehčenou hlínu mezi stropní desky, aby vytvořila pevnou stěnu, jílovou kaši jako lepidlo a jako zámaz zdola a shora, shora pak později ještě přidám další vrstvu hlíny, abych to srovnala s okolím.

7) vyřešit prostup kouřovodu zdí (protože mezi komínem a kamny stojí zeď) – to jsem nakonec obešla tak, že jsem udělala ve zdi výklenek, jak už jsem psala. Kvůli němu jsem si vyrobila železobetonový překlad se 4 vloženými roxory o délce výklenku (40 cm jako šířka komínu) + 15 cm přesah na každé straně, dohromady tedy 70 cm, a šířce o málo menší, než je šířka zdi (30 cm/ 22 cm). Jeho výška byla necelých 5 cm. Celkem tedy 70x22x5 cm. (Podrobnosti o výklenku snad někdy jindy.)

I když to vypadalo, že koupím komínovou sestavu a to bude všechno, nakonec toho bylo taky o hodně víc.

Původní komínová sestava obsahovala:

komínové tvárnice, kondenzační jímku, mřížku, šamotové vložky, z nich jednu dvířkovou a jednu pro napojení kouřovodu, izolační vatu, betonovou desku a konus na vrchol komína, cementové lepidlo na tvárnice, šamotové lepidlo na vložky, kamnářský tmel v tubě, jedny dvířka a sadu na izolaci sopouchu.

Navíc jsem musela pořídit:

1) cement a písek/ štěrkopísek (na betonový základ a betonový potěr, kterým se zalívaly roxory)

2) roxorové tyče 10 mm, při výšce 6,5 m jsem brala celkem 30 metrů (7×4 a něco navíc, protože se prodávaly jen po šesti metrech)

3) druhá dvířka + kamnářskou šňůru a lepidlo na ni

4) druhou dvířkovou keramickou vložku

5) šamotový plát, abych dozdila otvor kolem nesystémových dvířek

6) další pytel cementového lepidla, se kterým jsme omítli část komínu nad střechou

7) perlinku/ armovací tkaninu – 5 metrů (zpevní celý komín a propojí povrch)

8) redukci na kouřovod (černou převlečnou – lepší by ale asi byla vnitřní, jen jsem to nevěděla)

9) skelnou vatu (na vyřešení prostupu stropem)

10) kouřovody (neboli roury, které spojují kamna a komín)

11) šamotovou hmotu na vyšamotování kamen

12) sadu na uchycení komína ke krovu

13) lešení (neboli vhodné dřevo/ trámy a latě) + nové střešní latě + hřebíky/vruty

14) jíl (raději píšu i ten, sama jsem málem zapomněla, že si ho musím připravit)

15) plech a klempíře, který tam ten plech připevní

16) a nakonec revizi od kominického mistra

Z nářadí jsme potřebovali:

1) úhlovou brusku, jednu menší, s diamantovým kotoučem (na šamot) a s řezným kotoučem na kov (na roxory a kouřovody) (šlo by to i tou větší, ale menší byla pohodlnější)

2) druhou úhlovou brusku s větším kotoučem na beton (na řezání komínových tvárnic)

3) míchadlo

4) vrtačku s velkým vrtákem do betonu

5) vodováhu a olovnici

6) palici, kladivo, majzlík, fanku, lžíce, několik kbelíků/ kelímků, houbičku…

A pak hlavně lidi. Přátele. Silné, šikovné a ochotné. Bez nich bych to prostě nepostavila.

Děkuju!

komín

(tento článek si přečetlo 13 čtenářů, v tuto chvíli se na něj dívá 1 z vás)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>