Volby 2017: konec demokracie, nebo začátek pozitivní změny?

this wayPatřím k lidem, kteří dlouhodobě kritizují současný politický systém. Ne demokracii jako takovou, spíš způsob, jakým funguje konkrétně v naší republice. Demokracii jako sobeckou vládu většiny („teď jsme u vlády my a vy se třeste, co si na vás vymyslíme“), navíc ještě podhlodávannou přebujelou byrokracií, korupcí a demagogy, kteří neváhají využít momentálně populárních témat a odklonit vůli lidu na tu stranu, na které ji chtějí mít.

Poslední volby do poslanecké sněmovny ukázaly, že takoví populisté můžou díky hlasitému křiku, vyvolávání strachu nebo prostě jen šikovnému PR získat vlastně většinu – a začít ohýbat demokracii ve svůj prospěch. A teď tu nevítězné strany a jejich příznivci brečí, jak se to jen mohlo stát, a přemýšlejí, jestli je skutečně tolik lidí tak hloupých, že tomu naletěli. Co s tím mají dělat? Asi nejextrémnější názor, na který jsem narazila, říkal, že bychom měli příště nechat volit jen tu inteligentnější část populace, ty, kteří vidí realitu, jaká je, a nenechají se zblbnout – přičemž za chytré a realistické považuje ty, kteří volili podobně jako on sám (nikdo si přece o své vlastní volbě nemyslí, že byla hloupá nebo zmanipulovaná).

Na tyto hlasy říkám jednoznačně NE. I když se v jednom průzkumu* skutečně ukázalo, že ty strany, které považujeme za populistické, měly větší procenta mezi voliči s nižším vzděláním (srovnání podle IQ z pochopitelných důvodů neexistuje). I když by se ukázalo, že… Nevímco. To by se ta demokracie sama sežrala ze strachu před svým koncem ještě dřív, než by nám ji sežrali ti, kterých se bojíme.

* průzkum Volba podle vzdělání, Median pro ČT, 1577 respondentů

Problém fakt není v tom, že voliči jiných než „našich oblíbených“ stran jsou hloupí. Nejsou. Ten průzkum neukázal, že nevzdělaní/ hloupí lidé volí populisty – ani nemohl, protože od celostátních výsledků se to lišilo jen v procentech, jinak stejně kopíroval výsledky voleb. U SPD byl rozdíl mezi volbou lidí s nižším a vyšším vzděláním pouze 2 %. Podobně to vypadalo na začátku sčítání, do kterého byly nejdřív započítané výsledky z malých vesnic (takže bysme třeba mohli sebrat hlasy malým vesnicím, protože nevolí tak, jak chceme my, ne?) a teprve později se přidalo Brno a Praha, které vlastně volily podobně jako celostátně lidi s vyšším vzděláním – tedy pravicověji a liberálněji.

Ukázal, které skupiny obyvatel jsou nejvíc naštvané/ frustrované ze současného stavu demokracie. Nebo jinými slovy: které skupiny lidí mají nejvíc ze všech pocit, že na ně současný systém kašle. Že kašle na jejich potřeby a požadavky. A kteří už prostě neví kudy kam. Kolik let zavedené demokratické strany mluví o zastavení korupce – a pak si klidně posadí vedle sebe do vlády člověka, který je podezřelý z podvodů, úniků a nekalých obchodních praktik? A korupce snad klesá, nebo je to čím dál horší?

Kde byla letošní volby levice, aby nabídla demokratickou cestu prosazení požadavků nižších příjmových skupin, které mají (někdy oprávněně, někdy míň) pocit, že je ti zlí kapitalisti odírají z kůže a oni nemají žádné zastání? A že tu někteří zaměstnanci fakt živoří (i když možná nemusí, z našeho pohledu, ale ne z jejich), to už díky Saši Uhlové víme. Kde jsou politici, když je exekutor za dveřma a zima na krku? Vykládejte lidem z vesnice, že mezi pořezáním dřeva (aby neumrzli) a nakrmením pašíka (aby měly děcka co jíst) mají kriticky studovat předvolební programy! Prostě to hodí prvnímu, kdo se postaví za jejich zájmy, nebo to aspoň nějak srozumitelně slíbí.

Kde jsou křesťanští demokrati se svýma slibama o podpoře „tradiční rodiny“? Místo toho akorát upírají rodinná práva „jiným“ rodinám, schvalují podporu EET a hážou klacky pod nohy domácímu vyučování (možná ne oni osobně, ale byli u toho, když se to poslední čtyři roky dělo), což jsou věci, které řeší lidi na malých vesnicích, teda aspoň ti, kteří se chtějí starat sami o sebe a ne křičet, ať se o ně postará stát.

Aby mohl táta pracovat aspoň občas z domu a dělat, na co má talent (třeba řemeslníka, kterýho zase využijí jeho sousedé, protože jinak by museli volat někoho z daleka), aby tak uživil i svoji ženu a nemusel každej den odvézt děcka do státních jeslí/ školky/ školy ve vedlejším městě a se ženou odjet od-do do fabriky za minimální mzdu, protože jinej velkej zaměstnavatel to EET v jejich kraji nepřežil.

Liberální pravice tak trochu zaspala u městské inteligence, ale o vesnici a „obyčejných lidech“, kterých se velkodušně zastává současný prezident (co na tom, že je to buran, ožrala, ostuda, mstivý egoista a já nevímco, on se jich zastává a oni na to slyší, protože nikdo jinej to nedělá), o obyčejných lidech a jejich problémech ví současné pravicové strany houby. I když si třeba já můžu myslet, že podporou podnikatelů podporujeme všechny, tak tu nemáme stranu, která by tohle dokázala srozumitelně vykomunikovat směrem k té mase, která se teď upíná k populistům a komunistům.

Každý člověk, který volil, měl pro svoji volbu nějaký důvod. I kdyby ten důvod byl takový, že neměl čas sledovat složité debaty a dal to těm, kdo komunikoval jednoduše a jasně. Tak ať se to nevítězné strany naučí taky! Netvrdím, že mají nabízet jednoduchá, instantní řešení. Ale když sám předseda strany řekne, že prohráli, protože jejich kampaň nudila i jeho, tak to asi nebylo dobře, že?

Jenomže ono to není jenom tím, jak to říkají, ale pro koho tu jsou. Čí zájmy hájí. Co s těmi hlasy pak udělají. Co vůbec plánují udělat. Protože – taky máte pocit, že tu pořád volíme a pořád se tu nic nemění? Nebo aspoň nic k lepšímu? Pak je jasné, že voliči hledají novou krev. Že chtějí konec tohoto systému, nebo aspoň jeho přeorganizování. Vlastně to chci i já. Ne konec demokracie. Jenom malou (r)evoluci. Změnu. Možná že nezaspala jen pravice a demokratická levice. Možná zaspal celý tenhle systém.

Když už jsme pochopili, že moc a peníze s ní spojené zkazí skoro každý charakter, chtějme větší možnost kontroly (transparentnost) a osobní zodpovědnost jednotlivých politiků. Ne okamžitou odvolatelnost „vůlí lidu“, to by se odvolávalo jen z osobní zášti nebo proto, že politik udělal nepopulární (= nepopulistický) krok, a ještě víc by to nahrávalo populistům. Navíc velké a rychlé změny nedovolují uskutečnit dlouhodobější plány a vytvářejí jenom chaos. Jen musí vědět, že jsou vidět. Jenomže to předpokládá, že se budeme doopravdy dívat.

Pojďte třeba zkusit z většinové demokracie udělat demokracii konsenzuální, na všech úrovních. Ne že vítěz voleb prosadí svoji vizi na úkor nevítězů a ještě se jim bude vysmívat (a pak se bát, kdy se to zase otočí), ale že se na zásadních věcech dohodneme. A když ne, tak je prostě neuděláme. Ne na úkor někoho jiného.

Pojďte si zamést před vlastním prahem. Protože politici a celá politika pouze odrážejí stav společnosti. Její morálku a hodnoty. Takže naši morálku a hodnoty. Moji. Tvoji. Co chceme od nich, dělejme v obyčejném životě sami. Jako první, ještě dřív, než to začnou dělat ostatní.

Vůli lidu prosazujme bez ohledu na to, kdo vládne „tam nahoře“. Neodevzdávejme se svými hlasy i zodpovědnost za to, jak to kolem nás vypadá. O tom si přece rozhodujeme v obcích, ve spolcích, při grilovačkách se sousedy, ve svých rodinách. Jde jen o to, aby stát těmto iniciativám (pokud nejsou v rozporu se základními pravidly) nebránil. Občanská společnost, termín zprofanovaný a poplivaný panem Klausem, musí být základním kamenem.

Všechny ty komunitní projekty, sdílená ekonomika, sociální podnikání, svobodné domy a svobodné školy! Jestli se na výsledky voleb díváte s obavami z konce staré demokracie, já v nich vidím možný začátek něčeho nového. Čím hůř je nám z toho, co tu máme za politiku a za vládu, tím radikálněji jsme ochotní jednat jinak, navzdory nim, nebo ještě lépe, nezávisle na nich.

Každý den přece volíme, neustále se rozhodujeme mezi různými variantami (nechci psát mezi zlem a dobrem, protože ta škála je vždy mnohem pestřejší). Nelíbí se vám narůstající moc konkrétního oligarchy? Nemůžete mu asi zabránit tunelovat EU-fondy, ale můžete přestat být kupci jeho výrobků. Je vaše firma slušná? Jestli ne, zreformujte ji, pokud můžete, a pokud ne, opusťte ji. Naváží se xenofobové do člověka/ skupiny lidí? Zastaňte se jich. Víte o zlu? Nemlčte.

Nebojte se dělat věci správně. Nebojte se zapojit a dělat politiku zdola. Žít přesně tak, jak chcete. Bez kompromisů, bez voleb „menšího zla“.

Přesto: respektujme, že každý má svoji pravdu a volí podle ní (nebo strach – a volí podle něj). Jistě, jsou věci, o kterých třeba stará babička z vesnice na hranicích neví, a můžeme jí to zkusit vysvětlit (zkusili jste to někdy u své babičky? já ne, protože vím, že ty komunisty volila s láskou, a co jí to budu vyčítat). Ale nemůžeme si přitakávat ve svých sociálních bublinách k tomu, že těm, kteří volí jinak, musíme pro příště to hlasování nějak omezit. Nebo je nějak převychovat. To jim raději běžte pomoct s tím dřevem před zimou a třeba je při tom trochu líp pochopíte.

Hlavně na ně, na voliče jiných stran, než byla ta vaše, netlačte. Za prvé na to nemáte právo, ať si o své volbě myslíte sebevíc, že byla správná a racionální, a o jejich opak. Za druhé: každá akce vyvolá protireakci. Každý nátlak je víc semkne a víc utvrdí v tom, že jejich vůdce je ten správný (protože přece na něj ze všech stran tlačí proto, že dělá něco radikálního, co se těm starým strukturám, které už nechceme, nelíbí). Uzavře je v jejich bublině a zamezí dialogu. Odstrčí je pro zítřejší volby k ještě zoufalejším extrémům, než by byli ochotní volit dnes.

Když už se chcete vůči někomu vymezovat, tak vůči vůdcům těch stran nebo jejich ideologii. Vůči těm, kdo jednají, ne těm, kdo jen jdou za nimi. A za třetí? Kam směřuje energie, to roste. Nesměřujte tu svoji k ničemu (ani v negativním vymezování a potírání něčeho), co nechcete vidět růst. Nechte to být, ať to chcípne na náš nezájem.

Smiřte se s tím, že každý volí jinak a podle svého. Že k tomu má důvod, i když třeba z jiného pohledu není „správný“.

Jenže žádná volba není špatná ani chybná.

Jenom ta, za kterou je strach.

G090021

Image copyright: ArtsyBee, licence CC

(tento článek si přečetlo 21 čtenářů, v tuto chvíli se na něj dívá 1 z vás)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>