Také si po odložení dočtené knihy vždycky kladete otázku „a co číst teď“? Hledáte po internetu i po svých známých inspiraci jako honicí psi svoji kořist? Potom jste ve správný čas na správném místě! V této rubrice každý týden najdete 3 knihy, které jsem s nadšením přečetla nebo si je rozhodně chci přečíst. A navíc se dozvíte i to, jak se mi daří plnit svoje To Read přání z minulých týdnů.
1) Václav Cílek: Posvátná krajina
Václav Cílek je dlouhodobě objektem mého zájmu. Jeho poslední kniha Prohlédni si tu zemi se mi moc líbila, a tak si nemůžu nechat ujít jeho nejnovější literární počin Posvátná krajina s podtitulem Eseje o místech, silách a dracích, který právě vydalo nakladatelství Malvern. Malvern je vůbec velmi zajímavé nakladatelství. Asi s ním zkusím navázat spolupráci… Zpátky ke knize – pokud vám nestačí jméno a osobnost autora, nechte se zlákat anotací – nebo si počkejte na moji recenzi (knihu už mám objednanou):
“Aby něco fungovalo na duchovní úrovni, tak to nejprve musí fungovat na hmotné úrovni. Na začátku se vždy jedná o vodu, půdu a les. Místo samo nás vede – upravíme pramen a cítíme, že to chce něco dalšího. Jedná se o účast na podstatě, kterou dál rozvíjíme. Žijeme ve společnost mrtvých lidí, protože ta jediná má budoucnost. Znamená to vrátit se do historie, anebo až do pravěku. Zalézt do země a oslovovat prostor mezi hvězdami.”
2) Petr Stančík: Mlýn na mumie
I když mám v hlavě ještě spoustu dalších (starších) knížek, které bych chtěla číst, beru tentokrát doporučení odjinud: redakce FantasyPlanet se v článku “Kniha měsíce února” shodla na této knize Petra Stančíka (ano, toho, který napsal Mrkev ho vcucla pod zem, kterou doporučuju jinde). Perverzní fantazy detektivka ze staré Prahy… už jenom to mě navnadilo. Hlavním hrdinou je historická postava Leopolda von Sacher-Masocha. Dvojnásob zajímavé. Petra Stančíka zapisuju na svůj To Read List a už se těším, až Mlýn na mumie někde seženu. Pokud se budou líbit, přidám k nim i Péráka z roku 2008.
3) Andrew Matthews: Následujte své srdce
Druhá kniha, která už zamířila mým směrem, je z oblasti osobního rozvoje. Je to můj první recenzní výtisk z nakladatelství Baroque partners. Neholduji knihám, které jsou přehnaně pozitivní a plácají vás po ramenou jak jste skvělí a jakou máte růžovou budoucnost, tato ale taková není. Tedy pozitivní a motivační je, ale na rozdíl třeba od Tajemství upozorňuje na to, že změny budou vyžadovat vaše úsilí a sebedisciplínu a rozhodně se vám nezačnou sypat peníze bez práce. Že musíme zapracovat sami na sobě, vydat ze sebe to nejlepší a přijmout za svůj život zodpovědnost. A být šťastní. A neignorovat znamení, které nám napovídají, že máme něco změnit:
httpv://www.youtube.com/watch?v=1vIcJID0j2U
A co dělám? V posledním týdnu jsem se věnovala hlavně festivalu Tanec a handicap a osobním věcem. Našla jsem si čas na dokončení recenze na Achilleovu píseň (brzy vyjde na VašeLiteratura) a objednání dalších dvou recenzních výtisků, o kterých píšu výše. U Maedhrose jsem vyhrála knížku Prokletí od Chucka Palahniuka, což mi udělalo velkou radost, ale dostanu se k ní až po těchto dvou recenzácích, takže i tady o ní napíšu později.
Čtu Město a město od Mievilla, jsem už skoro v polovině a jsem nadšená. A stále netuším, kdo je vrah. Jo a půjčila jsem si první díl Hunger games, ale zatím ještě nevím, jestli to budu číst, nebo to nechám své spolubydlící, které to asi sedne líp. A taky občas koukáme na Doctora Who nebo na uklidňující filmy typu Austenland a RED 1 a 2.
Jinak – v pátek jsem se chtěla vydat do ulic na akci Guerilla poetring, ale vzhledem k tomu, že prcek má neštovice, udělali jsme si domácí verzi. Prcek našel ve svém pokoji básničku od Jiřího Žáčka a moje milá spolubydlící na dveřích od skříně báseň Jacquese Preverta. A protože to prcka začalo bavit, napsal nám skládací dvojdílnou básničku ze své oblíbené knížky Kdo to je, kdo to je, kdo ten záchod blokuje?. I s obrázkem, bomba…
Co byste mi doporučili vy – ať už ke čtení nebo ke koukání?
Chci napsat komentář