MAČ 2017: Mystická Gruzie v Brně


Už osmnáctý ročník Měsíce autorského čtení, našeho největšího literárního festivalu, je tady! První prázdninový večer se v brněnském divadle Husa na provázku (a taky v Ostravě, Košicích, Wrocławi a ve Lvově) otevře MAČ, který bude trvat celý měsíc červenec. Na co a hlavně na koho se můžeme těšit?

Historie a současnost

Literární festival Měsíc autorského čtení se od roku 2000, kdy se konal pouze v Brně, postupně rozšířil i do dalších měst. Zahrnuje dvě hlavní programové linie. Jedna reprezentuje domácí literaturu podle místa konání tj. českou, slovenskou a polskou. Druhá literaturu země, která je v daném roce čestným hostem – pro letošek je to Gruzie.

Každý večer po celý červenec se tak v každém z pěti měst představují dva spisovatelé: host z Gruzie a “domácí” autor či autorka (Češi, Slováci, Poláci a Ukrajinci). Toto je novinka oproti minulým ročníkům, kdy se jako domácí představovali vždy jen skutečně domácí (tj. Češi v Brně, Slováci v Košicích atd.). Další novinkou, která už funguje minimálně měsíc, je internetová stránka MAČ365, kde si můžete najít různá autorská čtení online.

Na MAČ chodím od roku 2014, který byl věnovaný skotským autorům. Tehdy jsem stihla navštívit autorské čtení Richarda Pricea a Petera Maye, autora trilogie Skála, Muž z ostrova Lewis a Šachové figurky. Užila jsem si i českých autorů, některé jsem si během toho roku hodně oblíbila. Moc se mi líbil Miloš Urban, Petr Váša, Jan Němec, Martin Reiner, Petra Hůlová – no a pak J. H. Krchovský, to je kapitola sama pro sebe.

Další rok jsem zašla na Kateřinu Tučkovou, milým objevem pro mě byla Eva Turnová, místo Viewegha jsem trochu zklamaně poslouchala opět Martina Reinera a nakonec jsem si dala ještě Petra Stančíka. Z ukrajinských hostů jsem zastihla jen Artema Čapaje, novináře a autora cestopisů a sociálně kritických sci-fi. Stálo to za to. Minulý rok jsem sice na některá čtení zašla – nejvíc mě zaujal Michal Viewegh, ale nestihla jsem si o tom nic napsat (doufám, že to letos bude lepší).

Festival vymysleli a stále jej utvářejí Pavel Řehořík (ředitel festivalu) a Petr Minařík (programový ředitel), kteří jsou zároveň také zakladatelé pořadatelského nakladatelství Větrné mlýny. V Brně se festival koná v Divadle Husa na provázku, v Košicích v Kasárne/ Kulturparku, v Ostravě v Klubu Atlantik a ve Wrocławi v Mediatéce.

5 (+ 5) spisovatelů, které určitě musíte v Brně vidět

Gruzínští (ale bohužel i polští a ukrajinští) hosté jsou pro mě jedna velká neznámá – chtěla bych vidět aspoň někoho, ale koho? Nejdřív tedy 5 domácích spisovatelů a básníků, které už třeba znám, nebo mám chuť je poznat.

1) Jáchym Topol

(čtvrtek 6. 7., 20:30)

Z mého pohledu nejzajímavější autor hned na začátek. Jáchym Topol, undergroundový básník, autor textů pro skupinu Psí vojáci a autor několika románů, z nichž zatím poslední (Citlivý člověk) vyšel právě letos.

2) Ondřej Nezbeda

(pátek 7. 7., 20:30)

Pracoval jako meteorolog na Milešovce, jako pečovatel v hospici i redaktor Respektu. Za knihu Průvodce smrtelníka. Prakticky o posledních věcech člověka (2016) dostal cenu Magnesia Litera pro objev roku.

3) Jiří Hájíček

(sobota 8. 7., 20:30)

Kdo by ho neznal? “Bytostný prozaik, stylem realista, tematicky čerpá z paměti jihočeské vesnice po druhé světové válce. Autor povídek (Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku, 2014) … a především ceněných románů: Zloději zelených koní (2001; zfilmováno 2016), Selský baroko (2005), Rybí krev (2012) a Dešťová hůl (2016).” (z anotace festivalu)

4) Michal Přibáň

(středa 19. 7., 20:30)

Literární historik působící v Ústavu pro českou literaturu AV ČR, kde se věnuje zejména české literatuře v exilu. Známým se stal minulý rok, kdy vydal román Všechno je jen dvakrát. Osobní příběh o snaze vzpomenout si a zjistit, co se stalo v době před rokem 1989 a co může mít vliv i na současnost.

5) Petr Hruška

(pondělí 31. 7., 20:30)

Ostravský básník, organizátor literárního života a velký odborník na českou literaturu let 1945-2000. Za svoji sbírku Dharmata obdržel Státní cenu za literaturu pro rok 2013.

A přece jen vám dám tipy i na zajímavé zahraniční hosty:

1) Paata Šamugia

(pondělí 3. 7., 19:00)

Ve své knize Anti-Tqaosani se ostře opřel do gruzínského národního eposu, vyvolal tím spoustu kontroverzí a dostal několik cen. Kromě psaní se zajímá o vývoj webů, píše články a vede rozhovory s významnými literárními osobnostmi; je také šéfredaktorem portálu současného umění demo.ge.

2) Zaza Koškadze

(pondělí 10. 7., 19:00)

Gruzínský básník, který svou přímou poezii pronáší silným hlasem a verbalizuje v ní intimní a erotická témata. Naproti tomu (nebo možná jako doplněk?) organizuje festivaly žánrů sci-fi a fantasy. V roce 2016 vydal ve formě e-knihy povídkovou sbírku Zombie, která měla ráda literaturu.

3) Stanisław Łubieński

(úterý 11. 7., 20:30)

Zapálený ornitolog-samouk, autor knihy Dvanáct strak za ocas, ve které zkoumá fenomén migrace ptáků. Vychází přitom ze svého pozorování přímo v terénu. “Zapáleně v ní vypráví o rorýsech, kosech i vrabcích a pro svá přírodovědná pozorování volí formu humanistického pojednání.” Píše také blog Dzika Ochota (Divoká nálada) a pořádá ornitologické výlety.

4) Giorgi Lobžanidze

(pondělí 17. 7., 19:00)

Orientalista a teolog, zabývající se hlavně islámskou mystikou, vedoucí Centra islámské kultury a učitel na univerzitě v Tbilisi. Je autorem výborných překladů celé řady významných děl Orientu, od koránu, perských pohádek, Rúmího veršů až po současné autory. Jeho vlastní poezie je bohatá a mnohovrstevnatá, ale i jednoduchá a prostá patosu.

5) Mariusz Szczygieł

(neděle 23. 7., 20:30)

Když napíšu. že jde o autora knihy Gottland, asi taky hned zpozorníte. Polský žurnalista, držitel mnoha prestižních cen, hledač pravdy – ne nějaké nadpozemské a absolutní, ale hledač mnoha pravd, pravd jiných lidí, osobních pravd, vyjádřených veřejně či skrývaných, niterně cítěných.

G090021

Kompletní program najdete na http://www.autorskecteni.cz/.

Kdo zaujal vás?

Líbilo se? Pomohlo? Sdílej!

Chci napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *